Violky se pěstují jako letničky, dvouletky nebo trvalky. Semena, která jsme před výsevem smíchali s jemným pískem a mnutím v dlaních narušili jejich ochrannou vrstvu, vyséváme do truhlíků nebo na zastíněný záhon, který navíc překryjeme mokrým papírem nebo lepenkou. Téměř na povrchu vlhké půdy, ve tmě a při teplotě nad 15 stupňů Celsia vyklíčí do tří týdnů prakticky všechna semena. Mladé a křehké rostlinky pěstujeme poté na světle a po vytvoření již dvou pravých lístků je přepichujeme, aby byly nízké a košaté. Na stanoviště je vysadíme hned, jakmile se objeví první poupata. Vyžadují dostatečnou zálivku, nesmějí přeschnout, jinak nejsou choulostivé. Zaléváme je i v zimě v bezmrazých dnech. Abychom docílili bohatství květů, odstraňujeme ty odkvetlé a rostliny přihnojujeme. Macešky kvetou na jaře a v první polovině léta, za horkého počasí kvetení ustává a obnovuje se až změnou počasí s přísunem vlhka.
Květ violky ostruhaté (Viola cornuta) je podobný malým maceškám a jeho původní barva byla fialová. Z tohoto výchozího druhu byly vyšlechtěny různé bohatě kvetoucí odrůdy jak v barvě fialové, tak modré, žluté i bílé. Všechny vyžadují dobrou kyprou půdu dostatečně vlhkou a světlo bez slunečního úpalu. Množí se jak semeny – nejlépe v červnu až červenci, v interiéru též od ledna do března – tak pomocí řízků nebo dělením trsů koncem léta. Pro pěstování macešek v interiéru je nejvhodnější teplota v rozmezí 10–15 st. C.
Námi oblíbená voňavá fialka (Viola odorata) rozkvétá již v březnu, některé druhy znovu kvetou (remontují) na podzim v září i říjnu. Kromě fialově kvetoucích odrůd jsou také bílé, růžové, zřídka i žluté. Pěkně se vyjímají ve volných partiích, prospívají v humózní půdě s dostatkem vláhy jak v polostínu, tak na slunci. Jsou to nenáročné květiny, které jsou cenné i pro řez.
Pojmenování maceška je však matoucí a zavádějící – co má tato květinka společného s macechou? Bydlínek zjistil, že vzniklo z lidového spojení označujícího osamělou květinu-sirotka a macechu. Na Slovensku dokonce říkají macešce sirotka, protože kvete dlouho do podzimu, a v tom je jedinečná.
V květomluvě je maceška symbolem věrnosti. Její pramátí je divoce rostoucí druh Viola tricolor. A pojmenování violka? Je z latiny. Staročesky zní fiola, polsky fiolek, španělsky a francouzsky violetta. Jméno tak označuje červenavý odstín modré barvy, které říkáme fialová a kterou má většina fialek.