My však i protentokrát zůstaneme u našich „kulturních“ bylin a bylinek, ze kterých si můžeme vybírat. Například takový kopr vonný (Anethum graveolens) známe všichni, avšak všichni nevíme, že jeho nižší odrůdy můžeme pěstovat i v květináči nebo truhlíku. Pravda, rostliny pěstované v nádobě rychle odkvétají, tato skutečnost má však i svou světlou stránku: při opakovaném výsevu, přibližně každé čtyři týdny, můžeme mít zásobu čerstvého kopru stále po ruce. Nejlépe však rostlina prospívá na osluněném záhoně v dobře propustné výživné půdě, kde při optimálních podmínkách může vyrůst až do metrové výše. Protože rychle vysychá, potřebuje mnoho vody.
Pro kuchyňské účely používáme bylinu celou. Listy nebo aromatičtější semena se používají do polévek, omáček, rybích pokrmů a k nakládání okurek. Vyznavači zdravého stravování, vegetariáni, obyvatelé Podkrkonoší či příslušníci starší generace nedají dopustit na vařené brambory se zakysanou smetanou a ochucené nasekaným čerstvým koprem. Chutná a nepochybně zdravá je i rychlá pomazánka z tvarohu, zakysané smetany nebo majonézy a kopru, který je též známý jako účinný prostředek proti nadýmání. Aby ho byl dostatek i v zimě, lze jemně nakrájený kopr zmrazit nebo konzervovat ve sklenicích prosolením. 
Fenykl sladký (Foeniculum vulgare) se pěstuje jako jednoletá rostlina využívaná jako zelenina, a tím se také liší od fenyklu obecného, který je vytrvalý a používá se jako koření. Zatímco fenykl v podobě koření známe, se sladkým fenyklem se pomalu seznamujeme. Rostlina snáší různé klimatické podmínky od mírného pásma až po subtropy, daří se jí v teple, ale dospělé rostliny snesou i mráz. Sladký fenykl nevyžaduje mnoho péče; potřebuje důkladné zalévání a plochu udržovanou bez plevelu.V chladnějších oblastech vyséváme sladký fenykl v první polovině léta, v teplých oblastech jej můžeme zasít koncem léta pro podzimní sklizeň. Vysévá se na místo určení, protože nesnáší přesazování. Sazenice by měly být ve sponu 30 x 30 cm, jelikož z nich vzejdou poměrně robustní rostliny, které mohou mít na výšku až 60 cm a na šířku 45 cm. Sklizeň můžeme předpokládat asi za patnáct týdnů od výsevu. Konzumní část tvoří fenykl podobně jako celer či kedlubna ze stonku. Nepravá cibule, kterou vytvoří, má anýzovou chuť a konzumuje se syrová i vařená.
Fenykl obecný je vytrvalá a otužilá rostlina, jejíž semena se přidávají do pečiva, používají se též při přípravě čajů, listy se uplatní v salátech, rybích pokrmech a k masu. Prospívá na slunném místě, množí se na jaře nebo na podzim výsevem, na jaře také dělením.
Měsíček lékařský (Calendula officinalis) roste v každé zahradě, setkáme se s ním však i na zmíněných rumištích. Je to vytrvalá otužilá letnička původem ze středomořské oblasti, která se množí samovýsevem. Pro její teplou žlutou krásu a léčivé účinky ji pěstovali v zahradách již ve středověku. Navíc je měsíček skromný a nenáročný. Jeho vysoké a polovysoké odrůdy, kvetoucí ve škále od světle žlutých až po oranžové odstíny, se uplatní od května do podzimu v zahradě, do balkonových nádob jsou vhodné odrůdy nízké. Jako květina k řezu vydrží měsíček ve váze poměrně dlouho. Jeho korunní lístky se používají k ochucení a obarvení rýže a na ozdobu salátů, do kterých můžeme z rostliny natrhat i mladé listy. Velké uplatnění našla tato bylina v alternativní medicíně, která ji doporučuje k léčbě různých potíží. Měsíček lze aplikovat v nějaké podobě jak zevně, například na těžce se hojící rány ve formě obkladů či mastí, tak vnitřně, kupříkladu jako čaj. Jeho uplatnění pro kosmetické účely je všeobecně známé. Na pleť má zklidňující, čistící, zvláčňující a regenerační účinky.
TIP: Kopřiva je často považována za plevel, ale bylo by chybou jí naprosto ignorovat a posekanou házet maximálně na kompost. Kopřiva zlepšuje trávení a je známá pro svou schopnost snižovat chuť k jídlu. Proto se řadí mezi bylinky, které pomáhají hubnout. A pokud se cítíte rozladění nebo jste v emočním vypětí, kopřivový čaj zde plní funkci lépe než tabulka čokolády.
