Restaurátoři se dnes řídí benátskou Chartou z roku 1964, která zapovídá změnit strukturu, rukopis, diktuje povinnost maximálně poznat, jak je dílo utvořeno. "Restaurování je operací, která má podržet výjimečný charakter. Jejím cílem je odhalovat a zachovat estetické a historické hodnoty památky a zakládá se na respektování staré podstaty autentických dokumentů. Zastavuje se tam, kde začíná hypotéza," říká se v dokumentu. Aby se odborníci v budoucnosti vždy mohli vrátit k podobě díla před započetím restaurování, používají reverzní materiály, tedy takové, které lze nějakým způsobem zase odstranit.
Výstavu, která poskytuje neobvyklý pohled do pozoruhodného světa náročné restaurátorské práce spojující znalosti z oborů chemie, fyziky a historie s uměleckým nadáním a řemeslnými schopnostmi, je v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie přístupná do 18. března 2007.
Josef Roller, Podobizna muže, 80. léta 19. stol., před zákrokem a po zákroku restaurátora Igora Fogaše. Madona z Olomouce, zvaná Primavesi, kolem 1480–1490, poslední restaurátorský zákrok Marie Zmydlená. Ze sbírek Moravské galerie v Brně.