Panasonic heatcharge a Etherea například disponují inteligentními senzory Econavi, jež dokáží analyzovat podmínky v jednotlivých místnostech a podle toho upravit a optimalizovat výkon klimatizace. Dochází k tomu v každé místnosti zvlášť v závislosti na přítomnosti osob, denním režimu nebo slunečním světle.
- Monitoring prostoru zajišťuje směrování proudu vzduchu do místnosti, kde se osoby nacházejí.
- Detekce aktivit přizpůsobí chladící výkon denním činnostem/programu.
- Detekce nepřítomnosti zjistí prázdnou místnost a sníží výkon klimatizace, jelikož prázdný prostor není potřeba tolik chladit.
- Detekce slunečního svitu upravuje chladící výkon při změně intenzity slunečních paprsků.
- Tepelná vlna je ve své podstatě rytmický, teplotně řízený vzorec pro úsporu energie, využívající fyziologické reakce člověka na teplo.
Tedy pokud dojde ke změně počasí a zamračí se nebo se setmí, Econavi zjistí nižší intenzitu slunečního záření a vyhodnotí, že bez snížení výkonu chlazení by docházelo k plýtvání energie. Econavi tedy sníží výkon chlazení o úroveň rovnající se zvýšení nastavené teploty o 1 °C. Je-li tedy nastavena při slunečném dni požadovaná teplota 23 °C, v noci Econavi nastaví teplotu na 24 °C. V případě topení je princip podobný, ovšem teplota se v případě topení sníží o 1°C. Je-li požadovaná noční teplota nastavena na 26 °C, Econavi při slunečném dni nastaví výkon na 25 °C. Pokud systém Econavi zjistí přítomnost člověka, vyhodnotí míru jeho aktivity/pohybu a přizpůsobí vyhodnocenému stavu rytmickou regulaci teploty. Využití identifikace aktivit tedy vede k úspoře energie průběžnou regulací teploty proudu vzduchu v rozsahu 1 °C, což je považováno za zachování komfortu.
Invertorová technologie klimatizací Panasonic společně s využitím tepelné vlny dokáže uspořit až 38 % energie. Jde samozřejmě o extrémní hodnotu při testu ve stabilních podmínkách zkušební místnosti o velikosti 16,6 m2.
Všechny funkce jsou postaveny na inteligentních senzorech Econavi, které využívají přesné snímání na bázi infračervených paprsků. Pokud senzory v prostoru detekují objekt, porovnají jeho teplotu s teplotou v místnosti a vyhodnotí intenzitu jeho pohybu (rychlost/frekvenci), na jejímž základě stanovují míru aktivity. Zároveň sleduje, v jaké ze sedmi detekčních zón k aktivitě dochází a na základě „obsazení“ prostoru do něj směřuje proud vzduchu.