Jestliže jim poskytneme vše, co ke svému životu potřebují, dobře se jim daří, ony prospívají, jsou tudíž pěkné a působí pozitivně jak na naši mysl, tak na naše estetické cítění. 
Jsou pro nás mnohem víc než živoucí nábytek, jsou, poněkud nadsazeno, něco jako živé bytosti, které nám přinášejí radost. Snažíme se proto o ně pečovat, jak nejlépe umíme, a případná ztráta některé z nich nás mrzí.
Světlo
Někdy je však z nevědomosti nutíme přežívat v nevyhovujících podmínkách. Zopakujme si tedy, co musíme rostlinám dopřát, aby se jim dařilo. Prvním a základním požadavkem většiny pokojových květin je intenzivní denní světlo bez přímého slunečního záření, které většina pokojovek nesnáší. V zimě je světla málo a světlomilné rostliny strádají. Proto je pro ně nezbytný vegetační klid spojený s citlivým omezením zálivky.
Voda a vzduch
Tak jako člověk i ony potřebují vzduch, tedy proudění vzduchu. Vadí jim také kolísání teploty. Optimální teplotní rozmezí je pro většinu rostlin 15–21 °C. Od teploty prostředí se odvíjejí jejich požadavky na vodu.
Většina rostlin snese suché období dobře, zatímco nadměrná zálivka je zahubí. Co se týká zálivky, zásadně zaléváme pořádně, to mají naše květiny rády, a potom by mělo následovat sušší období, aby se do půdy dostal dostatek vzduchu a rostliny mohly dýchat.
Během vegetace je také nutné rostliny přihnojovat, a to podle návodu. Vždy je však dobré pamatovat na známou zásadu, že méně bývá více. Nejvhodnější jsou tekutá hnojiva, další možnost je přihnojování květin při postřiku na list.
Prostor
Když zjistíme, že rostlina je omezena květináčem, vidíme pouze spleť kořenů, které se prodírají ven odtokovým otvorem, a málo hlíny, je zapotřebí květinu přesadit někdy i bez ohledu na roční období, ač v zimě bychom se přesazováním neměli zabývat. Kvalita substrátu, který hodláme použít, nás začne zajímat především v předjaří či na jaře, kdy květiny začínají reagovat na prodlužující se den.
Jsou pro nás mnohem víc než živoucí nábytek, jsou, poněkud nadsazeno, něco jako živé bytosti, které nám přinášejí radost. Snažíme se proto o ně pečovat, jak nejlépe umíme, a případná ztráta některé z nich nás mrzí.Světlo
Někdy je však z nevědomosti nutíme přežívat v nevyhovujících podmínkách. Zopakujme si tedy, co musíme rostlinám dopřát, aby se jim dařilo. Prvním a základním požadavkem většiny pokojových květin je intenzivní denní světlo bez přímého slunečního záření, které většina pokojovek nesnáší. V zimě je světla málo a světlomilné rostliny strádají. Proto je pro ně nezbytný vegetační klid spojený s citlivým omezením zálivky.
Voda a vzduch
Tak jako člověk i ony potřebují vzduch, tedy proudění vzduchu. Vadí jim také kolísání teploty. Optimální teplotní rozmezí je pro většinu rostlin 15–21 °C. Od teploty prostředí se odvíjejí jejich požadavky na vodu.
Většina rostlin snese suché období dobře, zatímco nadměrná zálivka je zahubí. Co se týká zálivky, zásadně zaléváme pořádně, to mají naše květiny rády, a potom by mělo následovat sušší období, aby se do půdy dostal dostatek vzduchu a rostliny mohly dýchat.Během vegetace je také nutné rostliny přihnojovat, a to podle návodu. Vždy je však dobré pamatovat na známou zásadu, že méně bývá více. Nejvhodnější jsou tekutá hnojiva, další možnost je přihnojování květin při postřiku na list.
Prostor
Když zjistíme, že rostlina je omezena květináčem, vidíme pouze spleť kořenů, které se prodírají ven odtokovým otvorem, a málo hlíny, je zapotřebí květinu přesadit někdy i bez ohledu na roční období, ač v zimě bychom se přesazováním neměli zabývat. Kvalita substrátu, který hodláme použít, nás začne zajímat především v předjaří či na jaře, kdy květiny začínají reagovat na prodlužující se den.
