Jde o pátý díl výstavní série mapující sbírky a osud ambiciózního projektu Středoevropského fora Olomouc, multifunkčního centra, jež mělo vzniknout rekonstrukcí stávajícího objektu muzea a jeho dostavbou v sousední proluce.

Jedinečnost, která budí pohoršení

 „První letošní výstavou se vracíme k návrhu budovy fora od architekta Jana Šépky, který především díky svému nekonvenčnímu pojetí úzce spjatému s organismem historického města stále vyvolává řadu vášnivých, zčásti negativních reakcí,“ řekl kurátor Jakub Potůček o projektu, jehož budoucnost je po loňském neúspěchu žádosti o evropskou dotaci nejasná. „Podobných staveb, zejména galerií, muzeí a jiných kulturních institucí, ale existují v Evropě desítky. Výstava si klade za cíl některá tato centra představit veřejnosti a zároveň poukázat na fakt, že většinu dnes obdivovaných skvostů moderní architektury doprovázely v době jejich vzniku odmítavé reakce,“ upozornil. Výstava potrvá do 22. dubna.

Vzpomínka na Josipa Plečnika

S architekturou evropského významu se návštěvníci olomouckého muzea setkají i v červnu, kdy v Arcidiecézním muzeu začíná výstava fotografií sakrální tvorby rodáka ze slovinské Lublaně Josipa Plečnika (1872-1957), prvního hradního architekta T. G. Masaryka. Autorem snímků je nejlepší znalec a interpret Plečnikova díla, umělecký historik a někdejší slovinský velvyslanec u nás Damjan Prelovšek.

Ve stínu sakury

Program v olomouckém Arcidiecézním muzeu začne na konci března exotickou výstavou Stín kvetoucí sakury. Představí japonské umění z olomouckých sbírek, zejména pak kolekci barevných japonských dřevořezů z 19. století z pozůstalosti malíře Karla Svolinského (1896 - 1986). Doplní ji zápůjčky z Národní galerie v Praze, výběr z orientální části kolekce slonoviny arcibiskupa Leopolda Prečana (1866 – 1947).

Dvanáct do roka

K oslavě 60 let činnosti Muzea umění Olomouc se uskuteční celkem dvanáct exkluzivních výstav. "Ve výstavním plánu nechybějí známá jména současné výtvarné scény, například František Skála, profilová výstava sbírky fotografie, pokračování tradičních restaurátorských projektů věnované dosud neznámému obrazu Toiletta francouzského realistického mistra Gustava Courbeta a gotickému Opatovickému misálu, regionální výtvarná kultura, zastoupená trojicí Michálek, Šembera, Žlebek, další díl výstavního „seriálu“ o olomouckých biskupech, tentokrát o Theodoru Kohnovi, nebo představení jedinečného objevu z kroměřížských sbírek - měděných tiskařských matric map z 18. století. „Vrcholem však bude ´jubilejní´ výstava, která od října v Arcidiecézním muzeu i v Muzeu moderního umění představí 60 let činnosti instituce prostřednictvím toho nejlepšího z našich sbírek i bohatého doprovodného programu,“ uvedl ředitel Pavel Zatloukal.
 
Muzeum umění Olomouc (dříve Galerie výtvarného umění) bylo založeno v roce 1952 jako součást Vlastivědného muzea. Po roce 1989 získalo Muzeum umění samostatnou budovu v centru města. Dnes patří k nejvýznamnějším institucím svého druhu v České republice, a to nejen z hlediska počtu spravovaných sbírkových předmětů (cca 200 000), což je řadí hned za Národní galerii v Praze, ale také po stránce odborného záběru a výstavního programu. Prostřednictvím krátkodobých a střednědobých výstav i dlouhodobých expozic představuje výtvarnou kulturu od nejstarších dob po současnost ve třech objektech - v Arcidiecézní muzeu v Olomouci, v Arcidiecézním muzeu v Kroměříži a v olomouckém Muzeu moderního umění.