Z dužnatých hlíz se pěstuje Begonie hlíznatá (Begonia tuberhybrida). V zimě proto vyžaduje úplný vegetační klid bez vláhy. Hlízy je však třeba pečlivě chránit před chladem. Na jaře je sázíme do směsi rašeliny s pískem v poměru 2:1 a předpěstujeme je v teplé místnosti za oknem. Tyto bohatě kvetoucí begonie se výborně uplatní jak v květináčích, tak v truhlících nebo přímo na záhonech. Ven je sázíme koncem května.
Přes léto rostlina vyžaduje dosti vláhy, později i přihnojování. Nesvědčí jí sluneční úpal, studené deště a silný vítr. Koncem léta zálivku omezujeme a po prvním mrazíku hlízy i s natí vyjmeme z půdy a uložíme v suchu, nejlépe v suché rašelině.
Rostlina má mnoho forem, z nichž nejdůležitější je plnokvětá, drobnokvětá a převislá. Množí se semeny. Květy jsou v barevné škále od bílé přes růžovou, lososovou, žlutou, světle i tmavě červenou.
V truhlících vysazené voskovky, které dosáhnou asi dvaceticentimetrové výšky, snadno zanikají vedle jiných balkonových květin. Proto je vhodné do jejich sousedství zasadit například květiny nízké, převislé nebo rostliny s barevnými listy. Nesmíme však zapomenout na to, že po dosažení patřičné výšky se voskovka začne zvětšovat do šířky.
Bydlínek radí
Begonie za okny jsou sice pěkné, ale všechny zmíněné druhy begonií, a nejen je, napadá snadno houbovité onemocnění známé jako padlí, připomíná Bydlínek. Čtenář-pěstitel by měl proto vědět, jak se projevuje a co proti němu může dělat. Padlí se projevuje jako bílý, skoro moučný povlak na listech. Když je objevíme včas, stačí napadené listy odstranit. Následný fungicidní postřik naši snahu jen podpoří. Efektivní jsou sirnaté prostředky. Při silném napadení musíme však květinu zlikvidovat, jinak se rozšíří i na další rostliny. Kromě begonií má padlí rádo bramboříky, saintpaulie, hortenzie, hrnkové chryzantémy a pryšce. Vhodnou prevencí proti padlí jsou ideální podmínky růstu s dobrou vzdušnou vlhkostí a občasné sprchování rostlin vlažnou vodou.
