Dětské hřiště svépomocí: 3 zásady, na co myslet

Začněte výběrem vhodného místa, kde hřiště bude stát. Zpravidla to bývá rovná a stabilní plocha, ale využít se dá i prudší svah. Jeho výhodou je totiž přirozená podpěra pro skluzavku či netradiční přístup do patra přímo z úrovně terénu.

Vždy ale platí, že hřiště musí obklopovat měkký povrch, který tlumí dopady – tráva nebo písek, případně gumové dlaždice vyráběné právě pro dětská hřiště. Ujistěte se, že bude v bezpečné vzdálenosti bazén či jiná vodní plocha, silnice, ostrý plot nebo jiný nebezpečný objekt. Vyvarujte se i betonu, štěrku a asfaltu.

Jakmile se rozhodnete pro vhodné místo, můžete jeho rozměrům a terénu přizpůsobit podobu celé stavby.

 

Možností, jak hřiště pojmout, je celá řada, záleží jen na vaší fantazii. Nabízí se spousta jednotlivých prvků, ze kterých můžete hřiště poskládat: zastřešený domek, skluzavka, houpačka, pískoviště, houpací síť, šplhací lano, horolezecká stěna, žebříky a lanové sítě, visuté mosty, tunely nebo třeba kreslicí tabule. Šikovně využít se dají třeba staré pneumatiky nebo dřevěné sudy. Jistě vás napadne leccos dalšího.

Prvky vyberte a poskládejte tak, aby hřiště rostlo s vašimi dětmi a vyhovovalo jejich hře a zájmům v různém věku. Zkrátka aby si v každém věku našly něco, co je na něm bude bavit. Zatímco malé dítě bude nadšené ze skluzavky nebo houpačky, větší školák dá přednost třeba tajné schovávačce v kryté komůrce.

Hřiště si předem navrhněte a nakreslete. Pomůže vám to ujasnit si, jaký materiál a množství budete potřebovat. Když vymyslíte originální stavbu, bude vás i vaše děti těšit, že další přesně takové v jiné zahradě neuvidíte. Navíc bude odpovídat vašim konkrétním představám a požadavkům.

Základní konstrukci postavte z hladce opracovaných hranolů. Nejvhodnější je vysušené jehličnaté dřevo (modřín, borovice, smrk) bez ostrých hran a suků. Čím širší hranol, tím stabilnější konstrukce. Určitě dřevo před sestavením naimpregnujte, aby lépe odolávalo vlhkosti a dalším povětrnostním vlivům.

Jak hřiště postavit, aby stálo pevně na svém místě? Zásadní je ukotvení celé stavby. Máte dvě hlavní možnosti: betonovat, nebo vrtat. Zabetonování kotevních patek představuje stabilní upevnění v různých terénech, ovšem za cenu větší námahy a nemožnosti s hřištěm později hnout.

Oproti tomu zemní vruty nabízejí rychlou a jednoduchou montáž a flexibilní řešení umožňující začas stavbu bez následků přesunout nebo zrušit. Zemní vruty vám pomohou se i snadno vyrovnat se svažitým terénem. Nemůžou se však použít v místě vysoké hladiny spodní vody a v bažinatých terénech.

Všechny spojovací prvky (vruty, šrouby a matice) nechte zapuštěné, nebo je alespoň opatřete krytkami, aby se o ně dítě nezranilo. Vyvarujte se hřebíků – při rozpínavosti dřeva kvůli vlhkosti mají tendenci vylézat nad povrch. Až bude hřiště stát, pravidelně kontrolujte, jestli se někde něco neuvolnilo.

Vybavte se i tesařským kováním pro spoje a vyztužení dřevěné konstrukce, například úhelníky a pásky. Pokud plánujete houpačku, neobejdete se bez jejího ocelového uchycení nebo houpačkového háku. Pro složitější stavbu se vám mohou hodit i pevné ocelové řetězy a lana.

Na bezpečí svých dětí nešetřete. Než velké hřiště z levných „zfušovaných“ dílů, to je jednoznačně lepší menší hřiště z kvalitních materiálů. Spojovací materiál proto vybírejte spolehlivý a kvalitní, nejlépe nerezový. Je pevný a zároveň odolný povětrnostním vlivům.

Vyrobit vlastnoručně dětské hřiště není jednoduchá záležitost, ale šikovný a zkušený kutil to zvládne. A ten dobrý pocit i radost dětí za to stojí.