Jabloně vyžadují výživnou půdu, proto je výhodné hnojit je uleželou chlévskou mrvou nebo kompostem. Jinou alternativou jsou umělá hnojiva aplikovaná v březnu. Nejlépe se jim daří v půdách dostatečně hlubokých, hlinitých, písčitohlinitých a jílovitohlinitých a dostatečně vlhkých. Pro násadu ovoce je vždy zapotřebí křížové opylení; znamená to, že blízko sebe musí růst alespoň dvě jabloně, o kterých víme, že se vzájemně opylují, tedy že se doba jejich květu dostatečně kryje. Tento problém je vyřešen u tzv. kombinovaných jabloní, kde jsou na jednom kmeni naočkovány dvě odrůdy, čímž je vzájemné opylení zaručeno. Podle doby kvetení rozdělujeme jabloně do čtyř skupin: na odrůdy raně kvetoucí, středně pozdně kvetoucí a pozdně kvetoucí. Odrůdy zařazené do sousedních skupin se mohou vzájemně dobře opylovat, doba jejich květu se kryje.
Tradičně dělíme kultivary jablek na letní se sklizní od konce července do konce srpna, polozimní, přechodné a zimní, které se ponechávají na stromech nejdéle a jsou skladovatelné až dvacet pět týdnů.
Vepřové kotlety s jablky
Okraj kotlet několikrát nakrojíme a naklepané kotlety položíme na rozpálenou pánev. Po minutě oheň ztlumíme a s kotletami, které začaly pouštět tuk, několikrát pohneme. Jakmile se opečou po spodní straně, obrátíme je a osolíme a do vypečeného tuku naklademe vedle kotlet napříč nakrájené plátky jablek. Mírně je osolíme a opepříme. Po dvou minutách se opečou, obrátíme je a opečeme po druhé straně. Jako vhodná příloha je bramborová kaše a k tomu mísa salátu.
Závin z tvarohového těsta s jablky
Těsto: 75 g hrubé mouky, 75 g, hladké mouky, 40 g másla, 150 g měkkého tvarohu, 1 žloutek, špetka soli.
Náplň: 400 g na plátky nakrájených jablek, 50 g mletých ořechů, 50 g práškového cukru,, 1/2 balíčku vanilkového cukru, asi 30 g rozinek.
Na vále zpracujeme těsto, které necháme asi půl hodiny odpočinout, rozválíme, poklademe jablky, posypeme ořechy, cukrem a rozinkami, přeložíme a potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme na vymačtěném plechu do růžova. Po vychladnutí ještě pocukrujeme.
U množství cukru, který dáme do náplně se řídíme vlastní chutí i tím, jak sladká jsou jablka, která použijeme.
Matěj Rössler (1754 - 1829) je uznáván jako zakladatel českého ovocnářství a Bydlínek patří k jeho obdivovatelům. Rozlehlá zahrada, o kterou Rössler neúnavně pečoval, měla prý uprostřed rybníček s kapry, v jeho středu byl ostrůvek a na něm stál půvabný altán s věžičkou. Zdá se tedy, že pan děkan měl zároveň vytříbený smysl pro zahradní architekturu. V jeho zahradě se podle dobového popisu nacházelo 800 druhů jabloní a byly tu stovky dalších ovocných stromů, o kterých si vedl pečlivé záznamy. Byl zakládajícím členem pražského Štěpařského spolku a působil i v zahraničních ovocnářských společnostech. Na budově poděbradského děkanství najdete jeho pamětní desku a bustu, kresby ovocných odrůd, které pořídil, i jeho bohatá korespondence jsou uloženy v poděbradském muzeu.