Building Information Modeling, někdy také Building Information Management, zkráceně BIM je již několik let tématem číslo jedna v debatách architektů a stavbařů. Výhody jsou zjevné, přesto jeho využití nenaplňuje vizionářská očekávání a snahy těch, kteří se snaží o prosazení tohoto modelu do běžné praxe. Jak vidí situaci Erik Štefanovič, jednatel projekční a architektonické společnosti DELTA Projektconsult, která BIM již delší dobu ve svých stavebních projektech využívá?
Kde vidíte největší přednosti modelu BIM?
Zásadních výhod je několik, k velkým řadím i to, že BIM nutí členy realizačních týmů nejprve se dohodnout na formě spolupráce a teprve poté ji zahájit. Právě podpora spolupráce při plánování a realizaci projektů vidím jako skutečně stěžejní, v podstatě nás vede cestou integrovaného plánování. Pro projektanty je díky způsobu zobrazení a provázanosti obrovským přínosem urychlení komunikace a vyšší kvalita přenosu informací od investora ke generálnímu projektantovi i mezi všemi dalšími zúčastněnými členy projekčního týmu. To umožňuje spolupráci několika projektantů včetně zpracovatelů profesních částí na jednom modelu. Pro investora to představuje významnou úsporu času projektových příprav a zároveň to eliminuje chybovost v projekční fázi. Dalším benefitem pro investora je, vedle vyšší kvality stavby, že model je zdrojem mnoha důležitých informací o jeho vlastním objektu, a především sofistikovaným nástrojem pro uchování aktuální dokumentace pro pozdější úpravy, rekonstrukce, facility management, přístavby a podobně.
Vy BIM již delší dobu úspěšně využíváte. Jakým způsobem jste jej zaváděli?
Patrně tím jediným možným, postupnou cestou. Reálně v praxi si jinou ani představit neumím. Pro nás byla impulsem situace v Rakousku, BIM se pro nás stal nutností. Na druhou stranu rakouské zkušenosti byly pomocí. Začali jsme již před lety postupným zaučením jádra týmu projektantů na prvních projektech, které už dnes máme jako referenční realizace. Jednou z takových nejnovějších ukázkových staveb může být nedávno zkolaudovaná „smart“ administrativní budova EKOM v Piešťanech, která je modelovaná v profesích architektura, stavební technika a statika. V současné době připravujeme pro německého investora z oblasti automotive rozsáhlý projekt, který budeme modelovat v BIM 5D.
Interirér kanceláří společnosti EKOM. Projekce: BIM (profesemi architektura, stavební konstrukce, statika) Fotograf: Tomáš Haverlík, zdroj: DELTA
Zmínil jste novou, vyšší kvalitu komunikace mezi investorem a projektanty i architekty. Platí něco podobného pro dodavatele?
To je další výhoda. Stejně jako existují nástroje pro investory, existují i pro dodavatele. A pochopitelně, pokud dodavatel pracuje rovněž v informačním systému, který je s celým modelem propojen, přidaná hodnota dosahuje až k němu. Což je trend, který začínají využívat především velké developerské firmy. Naše vlastní zkušenosti z praxe potvrzují, že dodavatelské firmy, zvláště ty velké, umějí – pokud od stavbařů dostanou kvalitní BIM model objektu – jeho výhod využít. Tlak na takový přístup se bude patrně zvyšovat, protože představuje v konečném důsledku jednoznačnou výhodu pro investora, znamená totiž vyšší efektivitu, tedy snížení ceny nebo zkrácení termínu.
Přesto statistiky říkají, že zatím BIM využívá menšina společností, protože to investoři nevyžadují. Vidíte příčiny?
Tou největší jsou asi vstupní náklady, přičemž nejde pouze o náklady finanční, možná ještě větším problémem v současné době je zpomalení výkonů, k nimž nutně musí dojít vzhledem k potřebě postupného zavádění nového způsobu práce, k zaučování, které zpomalí projekční práce. Přežívá dogma, že BIM je model složitý na implementaci a organizaci. Jednou z příčin současné situace je jistě i neochota investorů zaplatit za přípravné a projekční práce více, když nevěří, že minimálně tyto náklady ušetří při realizaci. Takže v Česku BIM dnes zpravidla končí u využití na úrovni 3D modelu, eventuálně částečného informačního modelu. Nedaří se stále prosadit BIM jako běžnou platformu pro tvorbu projektu, způsob komunikace a sdílení dat. Tedy mnohem více, než jen způsob zobrazení v prostoru.
Není to tak dávno, kdy projektanti stáli u rýsovacího prkna. BIM je model, který ovlivňuje více než stavebnictví. Nezaslouží podporu ze strany státu?
Určitě by to bylo přínosem, protože je potřeba sjednotit a legislativně ukotvit všechny postupy a procesy. To by pomohlo odbourat nedůvěru a snížit náročnost implementace, přechod by byl snazší. Z mého pohledu by bylo ideální zahrnout BIM přímo do stavebního zákona, zatím však informace o tom, že by se něco podobného připravovalo, nemáme. Přitom není tajemstvím, že různá profesní sdružení se snaží prostřednictvím státu prosadit určité standardy. Jediným reálným výsledkem je, že metodika BIM bude zavedena od roku 2022 na nadlimitní veřejné zakázky. Snad bude do té doby BIM již i součástí zákona. Jsem přesvědčen, že stát má být ten, kdo udává směr, kdo je vzorem, podle nějž se orientují ostatní. Proto by BIM měl vyžadovat jako první, tedy na veřejných projektech. Takový příklad je tou nejlepší podporou, o čemž svědčí třeba příklady ze sousedního Rakouska.
Více o stavebních projektech a činnosti společnosti DELTA včetně digitalizace a platformy Building Information Modeling naleznete zde.
Kde vidíte největší přednosti modelu BIM?
Zásadních výhod je několik, k velkým řadím i to, že BIM nutí členy realizačních týmů nejprve se dohodnout na formě spolupráce a teprve poté ji zahájit. Právě podpora spolupráce při plánování a realizaci projektů vidím jako skutečně stěžejní, v podstatě nás vede cestou integrovaného plánování. Pro projektanty je díky způsobu zobrazení a provázanosti obrovským přínosem urychlení komunikace a vyšší kvalita přenosu informací od investora ke generálnímu projektantovi i mezi všemi dalšími zúčastněnými členy projekčního týmu. To umožňuje spolupráci několika projektantů včetně zpracovatelů profesních částí na jednom modelu. Pro investora to představuje významnou úsporu času projektových příprav a zároveň to eliminuje chybovost v projekční fázi. Dalším benefitem pro investora je, vedle vyšší kvality stavby, že model je zdrojem mnoha důležitých informací o jeho vlastním objektu, a především sofistikovaným nástrojem pro uchování aktuální dokumentace pro pozdější úpravy, rekonstrukce, facility management, přístavby a podobně.
Vy BIM již delší dobu úspěšně využíváte. Jakým způsobem jste jej zaváděli?
Patrně tím jediným možným, postupnou cestou. Reálně v praxi si jinou ani představit neumím. Pro nás byla impulsem situace v Rakousku, BIM se pro nás stal nutností. Na druhou stranu rakouské zkušenosti byly pomocí. Začali jsme již před lety postupným zaučením jádra týmu projektantů na prvních projektech, které už dnes máme jako referenční realizace. Jednou z takových nejnovějších ukázkových staveb může být nedávno zkolaudovaná „smart“ administrativní budova EKOM v Piešťanech, která je modelovaná v profesích architektura, stavební technika a statika. V současné době připravujeme pro německého investora z oblasti automotive rozsáhlý projekt, který budeme modelovat v BIM 5D.
Zmínil jste novou, vyšší kvalitu komunikace mezi investorem a projektanty i architekty. Platí něco podobného pro dodavatele?
To je další výhoda. Stejně jako existují nástroje pro investory, existují i pro dodavatele. A pochopitelně, pokud dodavatel pracuje rovněž v informačním systému, který je s celým modelem propojen, přidaná hodnota dosahuje až k němu. Což je trend, který začínají využívat především velké developerské firmy. Naše vlastní zkušenosti z praxe potvrzují, že dodavatelské firmy, zvláště ty velké, umějí – pokud od stavbařů dostanou kvalitní BIM model objektu – jeho výhod využít. Tlak na takový přístup se bude patrně zvyšovat, protože představuje v konečném důsledku jednoznačnou výhodu pro investora, znamená totiž vyšší efektivitu, tedy snížení ceny nebo zkrácení termínu.
Přesto statistiky říkají, že zatím BIM využívá menšina společností, protože to investoři nevyžadují. Vidíte příčiny?
Tou největší jsou asi vstupní náklady, přičemž nejde pouze o náklady finanční, možná ještě větším problémem v současné době je zpomalení výkonů, k nimž nutně musí dojít vzhledem k potřebě postupného zavádění nového způsobu práce, k zaučování, které zpomalí projekční práce. Přežívá dogma, že BIM je model složitý na implementaci a organizaci. Jednou z příčin současné situace je jistě i neochota investorů zaplatit za přípravné a projekční práce více, když nevěří, že minimálně tyto náklady ušetří při realizaci. Takže v Česku BIM dnes zpravidla končí u využití na úrovni 3D modelu, eventuálně částečného informačního modelu. Nedaří se stále prosadit BIM jako běžnou platformu pro tvorbu projektu, způsob komunikace a sdílení dat. Tedy mnohem více, než jen způsob zobrazení v prostoru.
Není to tak dávno, kdy projektanti stáli u rýsovacího prkna. BIM je model, který ovlivňuje více než stavebnictví. Nezaslouží podporu ze strany státu?
Určitě by to bylo přínosem, protože je potřeba sjednotit a legislativně ukotvit všechny postupy a procesy. To by pomohlo odbourat nedůvěru a snížit náročnost implementace, přechod by byl snazší. Z mého pohledu by bylo ideální zahrnout BIM přímo do stavebního zákona, zatím však informace o tom, že by se něco podobného připravovalo, nemáme. Přitom není tajemstvím, že různá profesní sdružení se snaží prostřednictvím státu prosadit určité standardy. Jediným reálným výsledkem je, že metodika BIM bude zavedena od roku 2022 na nadlimitní veřejné zakázky. Snad bude do té doby BIM již i součástí zákona. Jsem přesvědčen, že stát má být ten, kdo udává směr, kdo je vzorem, podle nějž se orientují ostatní. Proto by BIM měl vyžadovat jako první, tedy na veřejných projektech. Takový příklad je tou nejlepší podporou, o čemž svědčí třeba příklady ze sousedního Rakouska.
Více o stavebních projektech a činnosti společnosti DELTA včetně digitalizace a platformy Building Information Modeling naleznete zde.
