Řídce větvená rostlina se světlezeleným listem, pocházející z tropických oblastí Mexika a Střední Ameriky, patří k rostlinám krátkého dne. V našem zeměpisném pásmu můžeme dobře pěstovat jak dlouhodenní, tak i krátkodenní rostliny, které v první polovině léta rostou vegetativně a shromažďují si zásoby a ve druhé polovině léta, kdy se dny zkracují, rozkvétají. Hlavní období kvetení má vánoční růže v době od prosince do února.

Lodyha této rostliny je dutá, při jejím poranění vytéká bílé mléko, které je jedovaté. Vlastní květy jsou bezvýznamné. Vánoční růže však vytvářejí velké, živě zbarvené listeny, nejčastěji červené, ale i růžové a bílé. V listenech vyrůstají malé a nenápadné žlutavé květy.

Kvetoucí rostlinu umisťujeme na světlé stanoviště bez přímého slunce, kde se teplota pohybuje v rozmezí od 15 do 18 stupňů Celsia a kde poinsetie vydrží kvést několik týdnů. Po odkvětu omezíme asi na dobu tří měsíců zálivku. Poté rostlině důkladně seřízneme výhony a přesadíme ji. Vydatně ji zaléváme, rosíme a pravidelně přihnojujeme. Od jarních měsíců a během léta jí můžeme dopřát i částečně osluněné místo.

Vánoční růže se množí vegetativně. Nařezané řízky dáme nejdříve na chvíli do teplé vody, než přestane vytékat mléčná šťáva. Poté je vysadíme do směsi štěrku a rašeliny. Substrát udržujeme stále vlhký, dbáme i na to, aby měl spodní teplo. Zakořeněné rostliny přesazujeme do květináčů s výživnou zeminou smíchanou s rašelinou. Mladým rostlinkám zaštípneme vrcholky, aby zmohutněly.

Květy rostlina vytváří v období, kdy je délka dne kratší než dvanáct hodin. Chceme-li ji tedy přivést do květu, musíme jí krátký den vytvořit tím, že ji například zakrýváme květináčem nebo černým igelitovým sáčkem. Podle slov odborníků může režim krátkého dne narušit i světlo pouliční lampy. Zdravá, hustě rostlá vánoční hvězda působí však velmi dekorativně jako solitéra i tehdy, když nekvete.