V lidovém léčitelství se po celý starověk a středověk používal a dodnes používá česnek téměř na kde co; patří mezi základní dezinfekční prostředky zejména při střevních onemocněních. 
Působí proti bakteriím, plísním, virům, ve zkumavce dokonce i proti bakteriím, které jsou rezistentní vůči antibiotikům. Užívá se v lékařství při vysokém krevním tlaku a ateroskleróze, při srdečních a střevních potížích, jelikož zklidňuje hladké svalstvo střev, a jako podpůrný prostředek proti různým infekčním onemocněním, například při chřipkových nákazách. Jen mírně snižuje cholesterol, ale působí na ředění krve, a tak snižuje riziko infarktu a mrtvice. Že má antiseptické účinky, dokázal francouzský chemik, zakladatel mikrobiologie a imunologie Louis Pasteur (1822–1895). Tak se česnek dostal i do lékáren.
Česnek kuchyňský (Allium sativum) je rostlina z čeledi liliovitých. Jeho cibule je složena z více cibulek, kterým říkáme stroužky. Považujeme si ho a sázíme pro tak zvanou česnekovou silici, dusíkatou látku, která obsahuje nepáchnoucí fytoncid aliin. Až když stroužek česneku rozdrtíme, utřeme, nastrouháme, porušíme tím jeho pletivo, aliin se začne štěpit. Ačkoliv to neuvidíme, budou nás o tom informovat čichové buňky. Známý (zá)pach pochází z alicinu, sloučeniny síry, která je nejspíš zodpovědná za většinu jeho léčebných účinků. Zejména naše česneky mají obsah silic i jiných látek až dvojnásobně vyšší než česneky dovážené, které v našich klimatických podmínkách nejsou rozhodně vhodné k výsadbě.
Působí proti bakteriím, plísním, virům, ve zkumavce dokonce i proti bakteriím, které jsou rezistentní vůči antibiotikům. Užívá se v lékařství při vysokém krevním tlaku a ateroskleróze, při srdečních a střevních potížích, jelikož zklidňuje hladké svalstvo střev, a jako podpůrný prostředek proti různým infekčním onemocněním, například při chřipkových nákazách. Jen mírně snižuje cholesterol, ale působí na ředění krve, a tak snižuje riziko infarktu a mrtvice. Že má antiseptické účinky, dokázal francouzský chemik, zakladatel mikrobiologie a imunologie Louis Pasteur (1822–1895). Tak se česnek dostal i do lékáren.
Česnek kuchyňský (Allium sativum) je rostlina z čeledi liliovitých. Jeho cibule je složena z více cibulek, kterým říkáme stroužky. Považujeme si ho a sázíme pro tak zvanou česnekovou silici, dusíkatou látku, která obsahuje nepáchnoucí fytoncid aliin. Až když stroužek česneku rozdrtíme, utřeme, nastrouháme, porušíme tím jeho pletivo, aliin se začne štěpit. Ačkoliv to neuvidíme, budou nás o tom informovat čichové buňky. Známý (zá)pach pochází z alicinu, sloučeniny síry, která je nejspíš zodpovědná za většinu jeho léčebných účinků. Zejména naše česneky mají obsah silic i jiných látek až dvojnásobně vyšší než česneky dovážené, které v našich klimatických podmínkách nejsou rozhodně vhodné k výsadbě.
Bydlínkův tipPokud vás od konzumace čerstvého česneku odrazuje jeho typický pach, kterým byste navíc mohli obtěžovat okolí, nakrájejte stroužek na plátky, které lehce orestujete na trošce oleje. Takto upravený česnek pak můžete bez rizika přidat k hotovému masu, na namazaný chleba nebo i do salátů.
Nafialovělou barvou a tvrdým krčkem se vyznačuje česnek, kterému říkáme paličák. Na podzim, nejlépe koncem měsíce října a začátkem listopadu patří do země stejně jako širokolistý nepaličák, často nazývaný bílý zimní česnek, který má naopak měkký krček a poměrně velkou cibuli.
Sázíme jen česnek, respektive stroužky, které jsou odebrané z vyzrálé cibule a namořené proti napadení celou řadou houbových chorob. Jejich průměr by měl mít minimálně 1 cm. Vysazujeme je ve vzpřímené poloze rovnou plochou částí do půdy, do hloubky, která odpovídá dvojnásobku jejich velikosti. Řádky mají být ve vzdálenosti 30–40 centimetrů, v řádku by měly být stroužky od sebe vzdáleny asi 10 cm. Rostlina dorůstá do výšky až 60 centimetrů a šířky 15 cm. Nejlépe roste česnek na slunném otevřeném stanovišti v lehké půdě, která nemusí být vyloženě živná. Kromě pletí nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
Dozrává za 16 až 36 týdnů po výsadbě, záleží na jeho druhu a době výsadby. – V březnu nebo začátkem dubna sázíme úzkolisté nepaličáky, tzv. bílé jarní česneky. Jakmile začne nať vadnout, rostliny sklízíme. Po vyjmutí z půdy musíme česnek důkladně usušit, skladovat jej budeme na chladném a suchém místě zavěšený ve svazcích nebo spletený do copu. Hlavičky česneku by měly být buclaté, s hladkými a pevnými stroužky.
Sázíme jen česnek, respektive stroužky, které jsou odebrané z vyzrálé cibule a namořené proti napadení celou řadou houbových chorob. Jejich průměr by měl mít minimálně 1 cm. Vysazujeme je ve vzpřímené poloze rovnou plochou částí do půdy, do hloubky, která odpovídá dvojnásobku jejich velikosti. Řádky mají být ve vzdálenosti 30–40 centimetrů, v řádku by měly být stroužky od sebe vzdáleny asi 10 cm. Rostlina dorůstá do výšky až 60 centimetrů a šířky 15 cm. Nejlépe roste česnek na slunném otevřeném stanovišti v lehké půdě, která nemusí být vyloženě živná. Kromě pletí nepotřebuje žádnou zvláštní péči.Dozrává za 16 až 36 týdnů po výsadbě, záleží na jeho druhu a době výsadby. – V březnu nebo začátkem dubna sázíme úzkolisté nepaličáky, tzv. bílé jarní česneky. Jakmile začne nať vadnout, rostliny sklízíme. Po vyjmutí z půdy musíme česnek důkladně usušit, skladovat jej budeme na chladném a suchém místě zavěšený ve svazcích nebo spletený do copu. Hlavičky česneku by měly být buclaté, s hladkými a pevnými stroužky.
Umíte si představit topinku bez česneku? Jeden jeho stroužek každý den by měl být pro nás samozřejmostí, vždyť obsahuje klíčové živiny, jako jsou měď, železo, zinek, hořčík a selen! Nejméně šest stroužků týdně prý dokáže na polovinu snížit riziko rakoviny konečníku a tlustého střeva, žaludku a prostaty. Sloučeniny síry vyplavují z těla karcinogeny dříve, než stihnou poškodit buněčnou DNA, a tak přinutí vzniklé rakovinné buňky k sebezničení.A víte, jak česnek ke svému jménu přišel? Jednoduše. Protože jeho cibulka je „rozčísnuta“ na několik stroužků, vzniklo jeho všeslovanské pojmenování od základu čes-.
