Citrusy - plody pro zdraví a osvěžení, rostliny pro potěšení

Z domácího ovoce zbývají touto dobou ke konzumaci většinou jen jablka, v obchodech se tedy regály zaplňují citrusovými plody, na kterých si můžeme pochutnat a které jsou navíc, sice z daleka dovezeným, nicméně dobrým zdrojem vitaminu C a dalších zdraví prospěšných látek. Citrusy jako stálozelené rostliny, které plodí i několikrát do roka, mohou být v zimě také příjemnou okrasou v bytě.

Uprostřed Evropy byly citrusy kdysi zcela neznámé, oblastí jejich původu je jihovýchodní Asie, Čína a Indočína. Na jihu našeho kontinentu je rozšířili Arabové někdy přelomu prvního a druhého tisíciletí našeho letopočtu. Teprve s námořními výpravami Španělů a Portugalců se odtud citrusy dostaly do Karibiku a do jižní Ameriky, kde zdomácněly. V Čechách se ovšem například první citrony objevovaly až od 16. století, a to na šlechtických sídlech jako exotická ingredience do pokrmů, ale postupně také jako výsledek úspěšných pěstitelů citroníků ve sklenících. Časem k nim přibyly i další citrusy, které se u nás dnes pěstují jako oblíbené pokojovky, protože zástupci tohoto botanického druhu mají nejen vesměs lahodné plody, ale jako bohatě olistěné stálezelené rostliny jsou také velmi dekorativní. O pěstování citrusů se více dočtete zde.

Citrusy jsou rostliny z čeledi routovitých a jejich druhů, odrůd a kříženců existuje velké množství. Připomeňme si ty nejznámější i méně známé druhy.


Pomerančovník

Užívá se pro něj někdy i název Citroník čínský. Úrodě sladkých plodů předchází něžné bílé květy, které krásně voní. Je známo přes 200 odrůd této rostliny a běžně se jich jako užitkových pěstuje několik desítek. K novějším patří odrůdy krvavé nebo bezsemenné.
Vyzrálé plody jsou chráněny jasně oranžovou slupkou obsahující množství vonné silice. Šťavnatou dužinu s typickým aroma najdeme pod bílým houbovitým pletivem. Kromě vitaminu C pomeranče obsahují i vitaminy skupiny B, a to hlavně biotin (B7), dále vysoké množství kyseliny pantotenové a kyseliny listové, kterou potřebujeme pro krvetvorbu a růst. Z minerálů obsahuje plod dost vápníku, hořčíku, ale také vzácný selen nebo draslík a sodík.


Mandarinkovník

Menší, ale slaďoučké lahodné plody byly kdysi i v Číně, odkud rostlina pochází, pokrmem pro vyvolené. Od slova mandarín, což byl ve staré Číně vysoký císařský hodnostář, se údajně odvozuje název tohoto oblíbeného ovoce. Jiné teorie ovšem praví, že název pochází z domorodého názvu ostrova Mauritius, který zněl Mandaro. Odkdy se na Mauritiu, ostrově uprostřed Indického oceánu, mandarinky pěstovaly, ale tato teorie neříká. Jisté je, že v Evropě se mandarinky objevily až v 19. století. Bílé pletivou pod svrchní slupkou je tenčí než u pomerančů nebo citronů. Mandarinky se tak snadno loupou, ale rychleji podléhají zkáze. Mandarinkovníky mají lesklé, úzké, špičatě oválné listy a bezkřídlaté řapíky. Oblíbené jsou bezpeckaté odrůdy, protože v těch s peckami se zas většinou zdá pecek trochu moc, můžete si z nich ale mandarinkovník vypěstovat i doma.

 

Citroník

Ve vhodných podmínkách se dnes přes sto druhů citroníků pěstuje po celém světě. Jejich zářivě žluté plody nejsou sice sladké jako pomeranče nebo mandarinky, jsou ale stejně bohaté na vitaminy. Pro svou kyselou chuť i typické aroma se používají ve studené i teplé kuchyni, ale především byly snad odjakživa součástí osvěžujících nápojů. Kromě cibule to byly také citrony, které chránily před kurdějemi námořníky na dlouhých cestách. Citroníky jsou krásné rostliny, mají voňavé květy, plody i listy a jejich pěstování v pokojových podmínkách není nijak těžké. Krásné vzrostlé exempláře najdete v mnoha českých botanických zahradách, ale do dobré domácí limonády si šťávu z vlastních výpěstků může přidávat i řada soukromých pěstitelů.


Grapefruit

Citroník rajský vznikl pravděpodobně jako mutace citroníku největšího. Evropané se prý s touto rostlinou a jejími nahořklými plody seznámili už ve středověku. Dužinu tenkrát údajně konzumovali politou vínem, kůru zavařovali s cukrem a připravovali z ní pak nápoje.  Z Karibské oblasti a také z pozdější doby pochází chutnější odrůda vzniklá zkřížením s jamajskou odrůdou pomeranče, kterou známe dnes. Plody mají žlutou slupku a různé odrůdy jsou různě sladké. Ani grapefruitové stromy nejsou nijak malé - dorůstají výšky kolem šesti metrů, někdy i více. Plody jsou jedním z nejúčinějších antioxidantů, mají také velké množství vitaminu C a vitamin K.


Cedráty

V případě těchto citrusů můžeme začít tvrzením, že je znali už staří Řekové a Římané, kteří se s nimi seznámili patrně prostřednictvím starých Peršanů nebo obyvatel starověké Palestiny. Existuje rovněž řada odrůd, plody často připomínají obří citrony. Bývají hladké ale i hrubě zvrásněné, některé mají bizarní tvary, například chobotnicově rozvětvený pozoruhodný druh nazývaný mj. Buddhova ruka. Některé odrůdy jsou spíš kyselé, jiné sladké. Používají se především ke kandování, vyrábějí se z nich také sirupy. Z kůry a listů se získávají éterické oleje využívané v kosmetickém průmyslu. Rostliny jsou docela mohutné - mohou mít kolem 4 metrů. V Evropě je největším producentem Řecko.

 

Limetovník

Limetovník se pěstuje hodně v jižní Asii. Rostlina má na svých výhoncích trny, listy jsou drobnější a řapíky slabě okřídlené. Limetky od citronů odlišuje specifická zeleň - barva jejich kůry i dužiny. Jsou kyselé stejně jako citrony, jejich chuť je ale jemnější a má charakteristický přídech, který citronem, ač ho chováme v zasloužené úctě, nenahradíte. Extra šmak dodají limetky mnoha salátům a míchané nápoje jako Cuba Libre nebo mojito jsou bez limetkové šťávy nepředstavitelné.

 

Bergamot

Citrus bergamia je strom plodící žluté, asi jako pomeranč velké ovoce s výraznou vůní, které vzniklo křížením. V Evropě se pěstuje na jihu Itálie a Francie, oblíbený je v Turecku. Na Pobřeží slonoviny ho pěstují pro bergamotový olej, jehož jedinečné aroma se využívá při výrobě čajů. Bergamotové plody jedlé nejsou, ale ze silně aromatické kůry se získávají extrakty, které se využívají například při výrobě marmelád. Hojné je využití v kosmetice - bergamotové silice jsou součástí řady špičkových parfémů a pleťových krémů.

Pomelo neboli šedok

V Evropě se pěstuje ve Španělsku, jinak zde není příliš rozšířený. Dnes převažuje druh vzniklý křížením grapefruitu a pomeranče. Po grapefruitu plodům pomela zůstala vůně, nahořklá kůra a barva dužiny. Pokud ale dužinu zbavíte slupky, má velmi příjemnou, sladkou, mírně navinulou chuť. Oblíbenou rostlinou je tento stálezelený strom s obrovitými plody zejména v Číně, kde se z jeho květů i plodů vyrábí řada léků.


Kumquat

Tento strom z rodu citrusů pochází z Číny, stejně jako jeho původní jméno - kam kwat. Dobře se mu  ale daří i v Evropě. Kumkquat dnes patří k symbolům řeckého ostrova Korfu, kam ho údajně v roce 1924 přivezl britský botanik Sidney Merlin. Pěstuje se tu především v oblasti Platonas, kde na rostlinách dorůstajících maximálně 2,5 metru každoročně dozrává kolem 140 tun drobných sladkých zlatě oranžových plodů. Vyrábí se tu z něj spousta dobrot a také sladký likér. Kumkvaty patří mezi citrusy k mrňousům, oválné plody jsou velké kolem dvou až tří centimetrů. Mají charakteristickou jemně nahořklou chuť, samotné asi každého nenadchnou, hodí se ale výborně například k masům, do dezertů nebo do koktejlů.
Dostali jste na nějaký citrus chuť? Oloupejte si zdravý čerstvý grapefruit anebo si připravte třeba skvělý salát podle tohoto receptu:
Ledový salát s pomeranči
29.11.2019 | sm

BYDLENÍ.CZ doporučuje

  • Stavona, spol. s r.o.

    Stavona, společnost s ručením omezeným, vznikla roku 1991. Od počátku působí v oboru výroby oken, dveří, výloh, zimních zahrad, posuvných stěn a rolet, včetně příslušenství (parapety, sítě proti hmyzu, žaluzie apod.).


BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444