Lidé dávno vypozorovali blahodárné účinky česneku nejen na zažívací trakt, kdy po celý starověk a středověk patřil česnek mezi základní dezinfekční prostředky. I dnes jej řadíme spolu s petrželí k oficiálním léčivým rostlinám. Šťáva z něj má protizánětlivý i žlučopudný účinek, výrazné je působení česneku proti kornatění tepen a vysokému krevnímu tlaku. Zejména však jsou to antioxydanty v česneku obsažené, které působí proti nadměrnému množství volných radikálů v těle. Podobný účinek má ještě špenát, kadeřávek, brokolice, červená řepa nebo růžičková kapusta. 
Zmiňovat látky obsažené v česneku, které působí proti mikrobům a příznivě upravují střevní mikrofloru, je snad nošením dříví do lesa. Z těchto všech důvodů a pro své výrazné aroma by neměl česnek chybět ve škále pěstovaných druhů zeleniny.
Při výsadbě je velmi významný dobrý zdravotní stav sadby, kdy je zapotřebí vyloučit všechny podezřelé cibule i stroužky s nepřirozeně žlutě zbarvenou spodní šupinou. Ale i zdravé velké stroužky se před výsadbou moří proti háďátku zhoubnému sirnými přípravky. Stroužky brzy zakoření a vytvoří dlouhé a úzké listy. Některé z nich můžeme odříznout a použít jako koření.
Zmiňovat látky obsažené v česneku, které působí proti mikrobům a příznivě upravují střevní mikrofloru, je snad nošením dříví do lesa. Z těchto všech důvodů a pro své výrazné aroma by neměl česnek chybět ve škále pěstovaných druhů zeleniny.Paličáci a nepaličáci
Tradičně se kulturní česneky dělí na paličáky a nepaličáky, které jsou buď širokolisté
zimní, nebo úzkolisté jarní. U nepaličáků, které jsou méně odolné proti nízkým teplotám, je česneková cibule složená z více skupin stroužků, u paličáků převážně ze dvou. Paličáky, snášející nižší teploty a vyšší vlhkost než nepaličáky, tvoří cibule s namodralými obalovými šupinami.
zimní, nebo úzkolisté jarní. U nepaličáků, které jsou méně odolné proti nízkým teplotám, je česneková cibule složená z více skupin stroužků, u paličáků převážně ze dvou. Paličáky, snášející nižší teploty a vyšší vlhkost než nepaličáky, tvoří cibule s namodralými obalovými šupinami.
Podzimní výsadba
Česnek kuchyňský (Allium sativum) vysazujeme na podzim v září až říjnu (je-li teplý podzim i v listopadu, nebo dokonce začátkem prosince, než půda zamrzne). Sázíme do hlubší, záhřevné a spíše lehčí půdy. Stroužky z obvodu česnekových cibulí musí být dobře vyvinuté a musíme je vysadit správně, to znamená vrcholkem, který má být asi 6 cm pod povrchem půdy, vzhůru. Právě pro stroužky, které jsou vlastně zásobními orgány rostliny, pěstují česnek po celém
světě.Při výsadbě je velmi významný dobrý zdravotní stav sadby, kdy je zapotřebí vyloučit všechny podezřelé cibule i stroužky s nepřirozeně žlutě zbarvenou spodní šupinou. Ale i zdravé velké stroužky se před výsadbou moří proti háďátku zhoubnému sirnými přípravky. Stroužky brzy zakoření a vytvoří dlouhé a úzké listy. Některé z nich můžeme odříznout a použít jako koření.
Sklizeň a skladování
Česnek nesmí přezrát, jinak se obalné šupiny rozruší a cibule se rozpadávají. Proto hned, když v létě následujícího roku začnou listy vadnout, cibule ze země vytahujeme a uchováváme je v chladném a suchém prostředí.
Bydlínkův recept na Aioli, které má řízČesnek se používá v kuchyních celého světa, dodá chuť masům, zelenině, ale i těstovinám nebo pokrmůmz rýže. Aioli je vlastně speciální majonéza a pochází z jihu Francie, kde se podává především k různě upraveným rybám. Hodí se ale i k masům a k zeleninovým pokrmům.
Potřebujeme: 4 stroužky česneku, lžička soli, 1 velký čerstvý žloutek, 200 ml kvalitního olivového oleje, citronová šťáva, špetka čerstvě umletého černého pepře
Nejprve utřeme se solí jen jeden stroužek česneku, ke kterému přidáme žloutek, důkladně rozmícháme a pak za stálého šlehání přidáváme po malých troškách olej, dokud směs nezhoustne. Zbytek prolisovaného česneku přidáme nakonec a chuť pak ještě můžeme zvýraznit zašleháním citronové šťávy a troškou mletého pepře.
