Sběr a využití dešťové vody dnes patří k nejrozšířenějším způsobům, jak v českých domácnostech šetřit pitnou vodu, a to hned po jednoduchých opatřeních typu kratší sprchování nebo využívání úsporných spotřebičů.
Dle aktuálního průzkumu Wavin Czechia s dešťovkou alespoň v nějaké míře pracuje 48 % domácností. Rozsah jejího využití se ale výrazně liší – od jednoduchého zachytávání do sudů na občasnou zálivku až po komplexní systémy pro využití v celé domácnosti. Zásadní rozdíly přitom panují jak mezi městem a venkovem, tak mezi jednotlivými kraji.
Dle aktuálního průzkumu Wavin Czechia s dešťovkou alespoň v nějaké míře pracuje 48 % domácností. Rozsah jejího využití se ale výrazně liší – od jednoduchého zachytávání do sudů na občasnou zálivku až po komplexní systémy pro využití v celé domácnosti. Zásadní rozdíly přitom panují jak mezi městem a venkovem, tak mezi jednotlivými kraji.
Dešťová voda: standard na venkově, nevyužitý potenciál ve městech
V obcích do 1 000 obyvatel pracuje s dešťovou vodou 82 % domácností, zatímco ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel pouze čtvrtina. Regionálně dosahuje nejvyšších hodnot Olomoucký kraj (70 %), naopak v Praze využívá dešťovou vodu jen 23 % domácností.
Výsledky statistiky nepřekvapivě ukazují, že sběr dešťové vody úzce souvisí také s typem bydlení. V rodinných domech, kde žije přibližně 43 % domácností, jde dnes prakticky o standard. V malých obcích, kde podíl RD dosahuje až 88 %, využívá dešťovou vodu naprostá většina domácností. O to větší prostor ale zůstává ve městech a bytové výstavbě.
„Dešťová voda představuje jednoduchý a dostupný způsob, jak snížit spotřebu pitné vody. Zatímco na venkově už jde o běžnou součást hospodaření, ve městech zůstává její potenciál stále málo využitý,“ říká Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia a pokračuje: „Právě tady je klíčová role municipalit a developerů, kteří by měli dešťovku zohlednit už při plánování projektů. Je načase přestat vnímat pitnou vodu jako samozřejmost, kupříkladu splachovat s ní je z dlouhodobého hlediska neudržitelné, a začít s ní nakládat výrazně odpovědněji.“
Rozdíl je patrný i při srovnání s odborníky. Dešťovou vodu aktivně využívá 82 % projektantů a 74 % instalatérů, kteří ji častěji vnímají jako součást širšího systému hospodaření s vodou, nikoliv pouze jako praktické řešení pro zahradu.
Výsledky statistiky nepřekvapivě ukazují, že sběr dešťové vody úzce souvisí také s typem bydlení. V rodinných domech, kde žije přibližně 43 % domácností, jde dnes prakticky o standard. V malých obcích, kde podíl RD dosahuje až 88 %, využívá dešťovou vodu naprostá většina domácností. O to větší prostor ale zůstává ve městech a bytové výstavbě.
„Dešťová voda představuje jednoduchý a dostupný způsob, jak snížit spotřebu pitné vody. Zatímco na venkově už jde o běžnou součást hospodaření, ve městech zůstává její potenciál stále málo využitý,“ říká Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia a pokračuje: „Právě tady je klíčová role municipalit a developerů, kteří by měli dešťovku zohlednit už při plánování projektů. Je načase přestat vnímat pitnou vodu jako samozřejmost, kupříkladu splachovat s ní je z dlouhodobého hlediska neudržitelné, a začít s ní nakládat výrazně odpovědněji.“
Rozdíl je patrný i při srovnání s odborníky. Dešťovou vodu aktivně využívá 82 % projektantů a 74 % instalatérů, kteří ji častěji vnímají jako součást širšího systému hospodaření s vodou, nikoliv pouze jako praktické řešení pro zahradu.
Dvojí rozvody: logický krok, který zatím nepřichází
Na sběr dešťové vody by přirozeně měla navazovat další opatření – například oddělení pitné a užitkové vody v domácnosti. Právě zde se ale přechod k systematičtějším řešením často zastavuje.
Oddělené rozvody dnes využívá pouze 14 % domácností. Častější jsou v menších obcích (21 %) a o něco více se prosazují v Čechách (16 %) než na Moravě (13 %). Zajímavý je pohled na odborníky. Instalatéři se ukazují jako průkopníci „dvojí vody“ – oddělené rozvody má 32 % z nich. Jedná se přitom o zhruba dvakrát častější využití než u běžné populace i projektantů (17 %).
Z dat je patrné, že tato technologie se do domácností dostává především při rekonstrukcích nebo v rámci výstavby nových domů, nikoliv jako samostatná investice. Právě návaznost mezi využitím dešťové vody a oddělením rozvodů přitom v praxi často chybí, což omezuje celkový efekt úspor.
„Oddělené rozvody nejsou technologickou novinkou, ale spíše dosud nevyužitým standardem. Tam, kde se zavedou, dokážou výrazně snížit spotřebu pitné vody a zvýšit efektivitu celého systému hospodaření s vodou,“ vysvětluje Barbara Kotulánová.
Oddělené rozvody dnes využívá pouze 14 % domácností. Častější jsou v menších obcích (21 %) a o něco více se prosazují v Čechách (16 %) než na Moravě (13 %). Zajímavý je pohled na odborníky. Instalatéři se ukazují jako průkopníci „dvojí vody“ – oddělené rozvody má 32 % z nich. Jedná se přitom o zhruba dvakrát častější využití než u běžné populace i projektantů (17 %).
Z dat je patrné, že tato technologie se do domácností dostává především při rekonstrukcích nebo v rámci výstavby nových domů, nikoliv jako samostatná investice. Právě návaznost mezi využitím dešťové vody a oddělením rozvodů přitom v praxi často chybí, což omezuje celkový efekt úspor.
„Oddělené rozvody nejsou technologickou novinkou, ale spíše dosud nevyužitým standardem. Tam, kde se zavedou, dokážou výrazně snížit spotřebu pitné vody a zvýšit efektivitu celého systému hospodaření s vodou,“ vysvětluje Barbara Kotulánová.
Investice přicházejí až s impulzem
Z dat vyplývá, že přechod od dílčích opatření k systematickým řešením brzdí především investiční rozhodování. Celkem 41 % domácností o investici do úsporných technologií uvažuje, pouze 7 % ji ale plánuje uskutečnit v následujícím roce. Dalších 34 % s investicí počítá, ale odsouvá ji na neurčito, zatímco 32 % ji neplánuje vůbec.
Motivace domácností přitom zůstávají převážně ekonomické. Nejčastěji jde o očekávanou úsporu nákladů, obavy z budoucího nedostatku vody a možnost získání dotace. Environmentální hlediska nebo preventivní přístup hrají při rozhodování menší roli.
„Domácnosti mají tendenci řešit vodu až v momentě, kdy už ji řešit musí. Přitom právě propojení jednotlivých opatření – od dešťové vody až po oddělené rozvody – dává ekonomicky i technicky největší smysl, pokud se plánuje dopředu,“ uzavírá Barbara Kotulánová z Wavinu.
Více informací naleznete na: https://wavin.com/cz/blog/vysledky-pruzkumu-jak-cesi-hospodari-s-vodou
Motivace domácností přitom zůstávají převážně ekonomické. Nejčastěji jde o očekávanou úsporu nákladů, obavy z budoucího nedostatku vody a možnost získání dotace. Environmentální hlediska nebo preventivní přístup hrají při rozhodování menší roli.
„Domácnosti mají tendenci řešit vodu až v momentě, kdy už ji řešit musí. Přitom právě propojení jednotlivých opatření – od dešťové vody až po oddělené rozvody – dává ekonomicky i technicky největší smysl, pokud se plánuje dopředu,“ uzavírá Barbara Kotulánová z Wavinu.
Více informací naleznete na: https://wavin.com/cz/blog/vysledky-pruzkumu-jak-cesi-hospodari-s-vodou
O průzkumu
Do dotazníkového šetření společnosti Wavin Czechia, které se uskutečnilo v průběhu února 2026, se zapojila jak laická veřejnost, tak i odborníci z řad projektantů a instalatérů. Celkem šlo o 830 respondentů. Cílem průzkumu bylo pojmenovat skutečné bariéry i motivace českých domácností v oblasti hospodaření s vodou a zmapovat aktuální investiční trendy na českém trhu.
