Kolem roku 1850 byl brambořík zušlechťován v Anglii, poté i v Německu. Soustavným křížením a výběrem nejlepších jedinců se pěstitelům podařilo docílit jak větších květů a listů, tak i nových barevných odstínů.

Hlavní období kvetení bramboříku je od prosince do dubna. Rostlina miluje chlad, proto se jí daří ve starých domech v meziokenním prostoru; rozhodně není brambořík vhodný do pokojů vytápěných ústředním topením. Vyrychleným rostlinám vyhovuje teplota okolo 10–12 stupňů Celsia. Při teplotách nad 15 st. C musíme místnost řádně větrat.

Kvetoucí rostliny umístíme blízko okna, důležitá je opatrná zálivka do misky nebo na okraj květináče. Nikdy nesmíme lít vodu mezi listy a na poupata, protože by začaly uhnívat. Zrovna tak nesmíme nechat rostliny přeschnout. Asi hodinu po zálivce musíme zbylou vodu vylít. Zežloutlé listy se musí odstraňovat i s řapíky až u samé hlízy. Po odkvětu bramboříku, který budeme chtít dále pěstovat, zálivku pomalu omezujeme, zejména v červnu a v červenci, až rostlina shodí všechny listy.

Necháme ji pak i s květináčem 2–3 měsíce v chladné místnosti nebo ve sklepě bez zálivky odpočinout. Po této době začíná její další vzrůst. Hlízu přesadíme do čerstvé zeminy a pravidelně zaléváme. Doma takto pěstované bramboříky se mohou dožít stáří až pětadvaceti let. Rozmnožování bramboříku se děje semenem, které se vysévá od srpna do substrátu při teplotě 18–20 st. Celsia.