BACK BETTER aneb Atelier Habina se vrací z home office v plné síle

Naše přesuny se pochopitelně neobešly bez obav. V hlavě se nám vyrojily otázky, jako „Budeme pracovat stejně efektivně doma jako v kanceláři? Budeme schopni dodržet termíny? Budou nám doma fungovat všechny potřebné programy stejně dobře jako v kanceláři?”

Po téměř roční zkušenosti však můžeme zodpovědně říct, že přechod na home office k poklesu produktivity nevedl. Ba naopak. 

 

Svůj podíl na tom má nastavení naší firemní kultury. Díky ní se i ta nutná digitální a neosobní forma komunikace, ať už emailová, telefonická či prostřednictvím webkamery, stala efektivnější než obvykle. Běžnou agendu jsme doplnili o telekonferenční porady a konzultace, na kterých jsme společně posouvali projekty rychle dopředu. Dokonce i komunikace mezi kolegy se dostala do osobnější roviny, než tomu bývá zvykem během standardního setkávání v kanceláři. A pak, osvědčený „icebreaker“, domácí mazlíček procházející se v záběru po klávesnici, také udělal svoje.

 

Práce v domácím prostředí má samozřejmě svá pro a proti. Na jednu stranu jsme doma víc v klidu, jsme uvolněnější a lépe komunikujeme. Jsme tu také dobře izolováni od rozptylování ze strany kolegů, jehož býváme svědky v kanceláři typu open space. Na druhou strany tady existuje riziko stírání hranice mezi pracovním a osobním životem. Přece jenom jiné věci máme zažité v práci a jiné zase doma. V domácím prostředí běžně tolik neřešíme, jak jsme oblečení či upravení, jestli u nějaké činnosti sedíme nebo ležíme a kolikrát ani to, jaký je den a kolik je hodin. Když k tomu připočteme „faktor děti“, je docela snadné si představit, jak se nám koncept pracovního rytmu rozpadá.

Tomuto riziku jsme se pochopitelně nevyhnuli ani my. Pro každého z nás to bylo nové a každý z nás se s tím musel popasovat po svém. Zpočátku to byl velký náraz, ale po čase jsme si v pracovním režimu z domova našli svůj řád. Na videokonference jsme se začali oblékat se stejnou důležitostí, jako bychom šli do kanceláře, a pokud to jen trochu šlo, vytvořili jsme si doma speciální prostor určený výhradně pro práci. Nastavit si jasnější, zřetelnější hranice mezi pracovním a domácím prostorem je rozhodně krok k lepšímu.

 

Ať je to, jak chce, stále naštěstí platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. A tak jsme si i my na této nové, bezprecedentní a v mnoha ohledech negativní situaci našli něco pozitivního. Poskytla nám skvělou příležitost k vyhodnocení a optimalizování dosavadního fungování našeho atelieru. Pro tento účel jsme vytvořili projekt, který jsme pojmenovali „Back Better“. V něm jsme si narýsovali základní kontury toho, jak se chceme z našich domácích bublin vrátit zpátky do přirozeného pracovního prostředí silnější a v lepší kondici. Zabývali jsme se v něm jak změnami provozními, tak těmi procesními.

Co se týká dispozic našeho atelieru, dospěli jsme k tomu, že přetrvávající stav jedné kanceláře typu open space, v níž je doslova namačkaný celý tým architektů a stavebních inženýrů, a druhé určené pro administrativu, je překonaný. A tak jedním z nejzásadnějších bodů projektu Back Better bylo rozdělení stavařské a architektonické sekce tak, aby obě získaly adekvátní prostor pro svou práci a současně aby bylo možné oba týmy dále rozšiřovat.

V architektonické sekci jsme vytvořili prostor pro modelovací stůl, na stěny jsme nainstalovali tabule pro umístění aktuálně řešených projektů a police pro výstavy 3D modelů. Stavební sekce pak získala adekvátní místo pro objemnou projektovou dokumentaci a její kompletaci. Skutečnost, že jsme obě sekce rozdělili a snížili tak vzájemný kontakt mezi architekty a stavaři, budeme (hned jak to bude možné) kompenzovat častějšími společnými obědy a teambuildingovými akcemi.

 

Dále jsme si v projektu Back Better nastavili pravidelné vzdělávání celého týmu. Týdenní porady jsme obohatili o 15minutová okna, ve kterých si vždy jeden z členů týmu připraví krátkou prezentaci o novinkách ze světa architektury a příbuzných oborů.


Zásadní novinkou je to, že nově připadne hlavní podíl v kreativním procesu tvorby návrhů na stávající a především pak nově přijaté architekty. Supervizi nad nimi převezme náš hlavní architekt, který je obohatí o svoje zkušenosti a bude projekty vzniklé z této spolupráce zaštiťovat. Začínající architekti tak u nás budou mít podstatně větší vliv na finální podobu toho, co budeme realizovat.

Věříme, že vám tímto textem dodáme sílu, víru i inspiraci, že jakkoliv nelehkou situaci lze zvládnout a co víc, že z ní lze vyjít o něco lepší a silnější.