Pokud ale skutečně nechceme, konzumním charakterem novodobých Vánoc si nemusíme nechat jejich atmosféru zkazit. Záleží přece jen na nás, jak Vánoce vnímáme, co pro nás znamenají a jak je chceme strávit.

Dobroty na vánočním stole

Vánoce se slaví po celém světě, odlišují se však a vždy odlišovaly množstvím národních a regionálních zvláštností. Přes různost jídelníčku se však v řadě zemí o Vánocích objevovaly na stole alespoň zčásti stejné nebo obdobné suroviny – hrách, čočka, obiloviny, ořechy, mák, sušené (někde kandované) ovoce, med. Byly to potraviny, které přinesla letní a podzimní sklizeň, daly se skladovat přes zimu a zaručovaly lidem výživnou energii až do následujícícho jara. V řadě evropských zemí byl jednou z nezbytných složek štědrovečerního jídelníčku léčivý, posilující a skromným pokrmům výraznou chuť dodávající česnek. Příprava jídel bývala všude na světě spojena s řadou zvyků a obřadů a vždy se jí věnovala mimořádná péče.

Kapr, který u nás patří k novodobějším nezbytnostem štědrovečerního jídelníčku, je dnes jeho neodmyslitelnou součástí. V některých rodinách ho, pravda, nahradil luxusnější losos, který chutná skvěle a neobtěžuje kostmi a kostičkami. Kapr ale jistě z vánočního jídelníčku jen tak nezmizí, i když málokdo už dnes myslí na to, že se tam původně dostal jako postní jídlo. Rybí pokrmy se o Vánocích jedí i jinde v Evropě – v Maďarsku je to např. pečená ryba s bramborami. V Rumunsku můžete mít smaženého kapra podobně jako u nás, ale než se porce obalí do mouky vejce a strouhanky, posypou se sladkou paprikou a potřou nadrobno rozsekanými feferonkami. Ve Španělsku ovšem patří k Vánocům především krocan, stejně jako ve Francii. Tady se ale objevuje i kapr, především nadívaný, na víně nebo i na pivě. Jedním ze stěžejních chodů anglického vánočního jídelníčku zůstává vánoční pudink, jehož příprava je také mimořádně obřadní.

Vánoční stromečky

Vánoční stromy

Kde se vzalo jmelí

K vánočním dnům nepatří jen stromeček, ale také jmelí. Zvyk vánočního líbání pod zavěšeným chomáčem této poloparazitní rostliny je rovněž rozšířen po celé Evropě, dodržel ho například i slavný detektiv Hercules Poirot v jednom ze svých příběhů, který se odehrává právě na Vánoce. Tento zvyk má svůj původ patrně u starých Keltů, kteří věřili v kouzelnou moc jmelí ovlivňující mimo jiné plodnost a odsekávali tuto rostlinu jako součást jednoho ze svých rituálů. S Vánoci jmelí spojila legenda, podle níž byla tato rostlina původně stromem. Na parazitující chomáče se tento strom rozpadl smutkem a hanbou poté, co z jeho dřeva vyrobili kříž, na kterém zemřel Kristus. Traduje se také, že jmelí má být darováno: obdarovanému přináší štěstí, což je rovněž moment, který tuto zvláštní rostlinu i dnes spojuje s tou ušlechtilejší, nekonzumní stránkou vánočních svátků.

Betlémy

Chodíte ve vánočnícm čase obdivovat betlémy? Pak by vás mohlo zajímat, že betlém jako událost popsanou v Bibli ztvárnil poprvé svatý František z Assisi, když se vrátil ze Svaté země, kde navštívil také Betlém. Když v jeskyni poblíž vesnice Greccio v italské Umbrii sloužil v roce 1223 štědrovečerní mši, postavil zde jesličky, které sloužily jako oltář, a přivedl k nim i oslíka a vola. První betlém byl tedy zinscenovaným živým obrazem. Tento zvyk rozšířili později zejména františkáni po celém světě - do kostelů, klášterů a později našly betlémy své místo v obyčejných domácnostech. Betlémy se postupně staly ukázkou mistrovství různých odvětví uměleckých řemesel, to podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny.

K nám do českých zemí zavedli stavění jesliček jezuité v roce 1562. Tato tradice se zde velice rychle ujala a po celé zemi se vyráběly a dodnes vyrábějí betlémy z rozmanitých materiálů - z těsta, z keramické hlíny, ze slámy a třeba i z papíru, nejobdivovanější a nejkrásnější ale bývají ty vyřezávané ze dřeva a betlémy mechanické, z nichž asi nejslavnější je u nás přes sto let starý betlém Proboštův.