Velmi oblíbenou pokojovou rostlinou, kterou můžeme každoročně nazdobit jako vánoční stromek, je Araucaria – blahočet. Však jí také leckdo říká pokojový smrček nebo pokojová jedle. Má však své nároky.

Araucarie je jehličnan, který patří do dnes poměrně malé čeledi blahočetovitých. Její jediný druh, který lze pěstovat jako pokojovou rostlinu, je blahočet různolistý. V našich domácnostech býval rozšířenější dříve, v době, kdy se obytné místnosti vytápěly kamny a kdy bylo v zimě možné umístit ji do chladné místnosti, kde se teplota pohybovala v rozmezí od 6 do 8 stupňů Celsia. V bytech s ústředním topením se blahočetu nedaří. Suchý vzduch nesnáší. Vyžaduje proto rosení. Nemá-li je, hyne. Jestliže můžeme araucarii poskytnout, co k životu potřebuje, budeme překvapeni její vitalitou. V krátké době dosáhne značné velikosti a na vhodném stanovišti vydrží mnoho let.

Tato rostlina vyžaduje světlé, vzdušné a vlhčí stanoviště bez přímého oslunění. V létě je pro ni nejvhodnější umístění venku, na zastíněné terase nebo  balkoně. Studený průvan nesnáší, zimní teploty vyšší než 14 stupňů jí vyloženě škodí. Proto je pro ni ideální zimní zahrada nebo třeba světlá předsíň. Zimní měsíce, tedy doba od listopadu do února jsou pro blahočet obdobím vegetačního klidu.

Květ araucarie je, jak se říká, bezvýznamný. Při doteku však rostlina vydává jemnou vůni, která má svůj původ v pryskyřičných kanálcích, jež se nacházejí v jehličí. Kořenový bal nesmí zcela vyschnout, rostlinu bychom již nevzkřísili. Zálivka měkkou vodou musí být vydatná, nemusí však být každý den. V zimě, v období klidu, kdy je rostlina umístěná v chladnu, postačí i jedenkrát za týden.

Množení blahočetu v bytových podmínkách je obtížné. Největší úspěch zaručují semena, ale je to přece jen práce pro odborníka; v zahradnictvích množí araucarie také vrcholovými řízky. Uříznutý vrchol však již nikdy nedoroste.