Pohled ze svahu nad Pythagrionem
Přírodními krásami oplývající vínorodý ostrov Samos leží ve východní části Egejského moře, z něhož se prý v dobách mýtických vynořil díky křiku najády či vodní nymfy. Podnebí, které dává dozrávat sladkým hroznům, je prý dílem Dinýsovým. Odměnil jím zdejší obyvatele za pomoc při pronásledování Amazonek.
Jako většina ostrovů egejské oblasti prodělal Samos bouřlivou historii vzestupů i pádů. Největšího rozmachu dosáhl za vlády tyrana Polykrata, který se tu zmocnil vlády v polovině 6. století př.n.l. poněkud drsným způsobem - postupně dal zabít oba své dva bratry, s nimiž se o území ostrova dělil. Polykratés proslul jako námořní dobyvatel okolních ostrovů, jako tvrdý vládce a také jako nepřítel filozofa a matematika Pythágora, který patrně právě kvůli němu opustil rodný ostrov a usadil se v jihoitalském Krotónu, kde založil svoji slavnou školu.
Pohled ze svahu nad Pythagrionem
Samos se však za vlády schopného a ambiciózního Polykrata stal významným střediskem věd a umění a rozvíjela se tu rozsáhlá stavební činnost. K jejím pozůstatkům patří naleziště v Ireonu, kam z Pythagorionu vedla "posvátná cesta". V Ireonu, nebo též Heraionu, nazývaném podle bohyně Héry, která prý na Samu vyrostla, nechal Polykratés postavit Chrám bohyně Héry, ve své době největší svatyni v celém Řecku. Jeho architekt Theodoros jej dostal za úkol vystavět na místě, kde byly postupně dva chrámy zasvěcené této bohyni zničeny Peršany. Tato stavba v iónském slohu měla být proto ještě větší a nádhernější než ty předešlé. Protáhlý obdélník měl rozměry 51 x 102 m, chrám měl 133 sloupů a tyčil se do výšky 25 metrů. Zkáze podlehl pravděpodobně při zemětřesení někdy koncem 3. století n.l. O jeho někdejší vznešenosti dnes vypovídá jediný přeživší sloup, který osaměle ční na rozlehlém prostranství mezi dalšími kamennými zbytky ohromné stavby.
Pohled ze svahu nad Pythagrionem
Dalším velkolepým stavebním pomníkem tyrana Polykrata se stal právě zmíněný Eupalinův tunel. Je mistrovským dílem stavitele Eupalina z Megary, syna Naustrofova. Tunel měří 1036 metrů, horu Kastron protíná napříč od severu k jihu, v úrovni 180 metrů pod jejím vrcholem. Historik Herodotos, který na Samu sám nějaký čas pobýval, jej nazývá „dvouústým tunelem“. Kopat jej začali z obou stran hory zároveň; než se jeho budovatelé uprostřed hory setkali, uplynulo prý deset let. Otvor má rozměry 1,8 x 1,8m, jak se můžete procházkou po jeho turistům přistupné, osvětlené části, přesvědčit. Tunel byl vlastně akvaduktem – jeho účelem bylo vést vodu do města během obléhání nepřáteli, kterých Polykratés neměl právě málo. Zemřel v roce 522 př.n.l. jako zajatec Peršanů znepokojených jeho rostoucí mocí, kterou dnes připomínají už jen zbytky skvělých staveb, o něž se kdysi zasloužil.
Foto: Josef Morávek
