Zimní zahrada zvyšuje komfort rodinného bydlení 2.

Nejpůsobivější je celoročně obytná tropická zimní zahrada. Můžeme v ní pěstovat například ananasovníky (Ananas), banánovníky (Musa), dračince (Dracaena), dračinky (Cordiline), fíkusy (Ficus), filodendrony (Philodendron), kávovník (Coffea), kolumney (Columnea), krotony (Codiaeum), parožnatky (Platycerium), toulitky (Anthurium), pepřince (Peperomia), strelície (Strelitzia), šáchory (Cyperus) a různé druhy palem, kapradin, orchideí, bromélií a masožravých rostlin.

Zajímavě vypadá sukulentní zimní zahrada - vzdušná vlhkost je zde podobná jako v bytě. Předností je především snadná údržba. Pěstují se tu například Celistocactus, cefalocereus (Cephalocereus senilis), mamilárie (Mammillaria), opuncie (Opuntia) nebo parodie (Parodie). Málo obvyklá je vodní zimní zahrada. Vzhledem k vysoké vlhkosti musí být dobře oddělena od obytných prostor a vybrané rostliny by měly mít podobné pěstební nároky. Jsou to například ardísie (Ardisia crenata), babelka (Pistia stratiotes), stolístek (Myriophyllum), helxine (Soleirolia), hortenzie (Hydrangea), kořenokvětka (Aspidistra elatior), lopatkovec (Spathiphyllum), ruélie (Dipteracanthus), skřípina (Scirpuscernnus), tokozelka (Eichhornia crassipes), vraneček (Azolla), někteří zástupci čeledi broméliovitých a kapradin.

Výběr konstrukčního profilu
Důležitým prvkem při projektování zimní zahrady je typ nosné konstrukce. Skleněné stěny mohou být zasazeny do ocelových profilů, dřeva, hliníku nebo plastů. Každý materiál má své výhody a nevýhody.

V minulosti se nejvíce používala poměrně levná ocel. Ale kromě velké hmotnosti je její hlavní nevýhodou vysoká tepelná vodivost.

Dobré tepelně-izolační vlastnosti a příjemný vzhled má dřevo. Pro konstrukce zimních zahrad se využívá hlavně dřevo smrkové a borovicové, nejdražší je dřevo dubové. Ovšem plánujeme-li zimní zahradu především jako "skleník" pro pěstování rostlin, je dřevěná konstrukce nevhodná, protože ve vlhkém prostředí musí být pravidelně impregnována a natírána. Dnes se pro zimní zahrady nejvíce používají konstrukce plastové a hliníkové. Hliník se dá dobře zpracovat, umožňuje velký výběr forem a má dlouhou životnost. Také plastové profily mají své přednosti - oproti hliníku jsou levnější, mají více barevných kombinací a lepší izolační vlastnosti. Dobrým spojením jsou dřevohliníkové nebo dřevo-plastové systémy: na vnější straně je odolný hliník nebo plast, uvnitř přirozeně útulné a dobře tepelně izolující dřevo. Nakonec záleží na tom, jak finančně náročnou konstrukci zvolíme. Zimní zahrada může být i z termicky oddělených hliníkových profilů, pozinkovaného plechu, ocelových trubek s plastovým povrchem nebo z vícekomorových profilů z polymerních materiálů s armováním z pozinkované oceli a podobně. Drahé materiály odolávají těm nejtvrdším podmínkám.

Nejdůležitější je zasklení
Kromě konstrukčního systému rozhoduje o teplotních poměrech uvnitř zimní zahrady její zasklení. Vlastnosti skla jsou určeny především světelnou propustností (E), tepelnou prostupností (U) a propustností pro UV záření (G). Čím vyšší je hodnota U, tím větší je podíl slunce na vytápění prostoru zimní zahrady, což je žádoucí hlavně v zimě. Se snižující se tepelnou prostupností U klesá i hodnota G, jinými slovy, čím lépe sklo tepelně izoluje, tím méně sluneční paprsky prohřívají její interiér. Pro zasklení zahrady obvykle používáme některý typ izolačního dvojskla, dvojité či trojité komůrkové desky z polykarbonátu nebo desky z akrylátu (plexisklo).

Moderní tepelně izolační dvojskla mají mezeru vyplněnou ušlechtilým plynem a obsahují výplň absorbující vlhkost. Například dvojité izolační sklo se vzduchovou výplní má hodnotu tepelné prostupnosti U=1,9 W/m2K, při použití ušlechtilého plynu, nejčastěji argonu, se hodnota U snižuje téměř až na 1 W/m2K. Speciální skla mají na vnější nebo vnitřní straně nanesenu mikroskopickou vrstvu kovu, která vytváří "tepelné zrcadlo" - odráží záření určitých vlnových délek, propouští sluneční energii dovnitř a brání jejímu úniku opačným směrem a podobně. Komůrkové desky z polykarbonátu redukují nárůst teploty interiéru až o 40 procent, ale zhoršují průhlednost stěny, takže se používají především tam, kde průhlednost není na závadu (střešní část) nebo když je třeba částečně omezit výhled, například k sousedovi. Kromě toho se změnou teploty roztahují a zase smrštují, takže je potřebná dostatečná dilatace.

Parametry pro zasklení
Vlastnosti skla pro zimní zahrady jsou určeny především světelnou propustností (E), tepelnou prostupností (U) a propustností pro UV záření (G). Čím vyšší je hodnota U, tím větší je podíl slunce na vytápění prostoru zimní zahrady, což je žádoucí hlavně v zimě.