„Majitelé domů často otálejí s investicemi do zateplení střešního pláště. Přitom střechou uniká nejvíce tepla v přepočtu na plochu a tepelná izolace střechy může být také řešením, jak přizpůsobit podkroví pro bydlení, zamezit únikům tepla v zimě a přehřívání v létě,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Konstrukce střech je trvale vystavena účinkům větru, zimy a dalším povětrnostním jevům. Dle propočtů Sdružení EPS jsou ztráty prostupem tepla u obvodových stěn u nezatepleného domu zhruba 30 %. Prostupem okny uniká okolo 20 % tepla a přibližně stejné množství tepla unikne větráním okny. „Tomu se však nevyhneme, pokud nechceme mít nezdravý vzduch v interiéru a nemáme instalován systém nuceného větrání,“ dodává Zemene.
Střechou běžně ztrácíme asi 20 % tepla. Podlahami uniká cca 10 % tepla. Přesto, že většina investorů se soustředí pouze na fasádu nebo výměnu oken, neměli by zapomínat ani na střechu. Existuje k tomu minimálně jeden pádný důvod: teplý vzduch je lehčí než studený a přirozeně stoupá vzhůru, uniká nezateplenou střechou ven a zvyšuje tak energetickou náročnost budovy. Zejména u menších přízemních staveb je množství tepla, které uteče nedostatečně zateplenou střechou, významné.
Jak silnou izolací střechu zateplit?
Pokud se majitelé rozhodnou pro tradiční tepelnou izolaci z pěnového polystyrenu, měli by uvažovat o tloušťce 25 cm a více. Při zateplování střechy se musí zohlednit i fakt, zda se jedná o střechu šikmou nebo plochou. Zásady uplatnění tepelné izolace jsou v podstatě stejné, ale rozdíly vznikají zejména kvůli jiné konstrukci šikmých a rovných střech jakož i rozdílnému druhu hydroizolační vrstvy nebo střešní krytiny. Nejvíce tepelné izolace přirozeně vyžaduje realizace energeticky pasivních domů a lepších, kde se můžeme setkat s tloušťkou nad 40 cm.