1. Modernizace vodovodního řádu
Na prvním místě by měla být ochrana pitné vody. S tím souvisí zejména pravidelná kontrola a modernizace vodovodní sítě. Zastaralé potrubí totiž nebývá dostatečně těsné a dochází k poměrně výrazným únikům vody. Dobrou zprávou je, že v tomto ohledu dosahujeme v České republice velmi dobrých výsledků, za posledních 25 let se nám podařilo snížit ztráty vody na polovinu. S 15,8 % tak patříme v Evropě k zemím s nejnižšími ztrátami, evropský průměr se totiž pohybuje až okolo 23 %. Zatímco ještě v devadesátých letech se tak kvůli netěsným spojům či prasklinám na potrubí po cestě z vodárny do domácností ztratilo tři a půl litru z deseti, dnes ztráta činí pouhý litr. V Ostravě pak např. klesla ztráta vody oproti roku 1995 o celých 26,59 %. Celková úspora vody tak činí oproti těmto letům 15,04 milionů m³ ročně, což představuje zhruba 6000 olympijských bazénů, nebo devítinásobek roční spotřeby piva v Česku.
Věděli jste, že…. v současné době nemá přístup k bezpečně upravené pitné vodě více než 2 miliardy lidí? Další 4,2 miliardy lidí, tj. 55 % světové populace, nemá bezpečně spravovanou vodovodní síť. Zlepšovat kvalitu a dostupnost pitné vody pomáhá např. společnost Wavin, která je od roku 2005 partnerem organizace UNICEF, se kterou zajišťují dodávku pitné vody do stovek škol po celém světě. Pro instalace vodovodního řádu používá osvědčené potrubí a tvarovky z polyetylenu nebo třívrstvé potrubí z materiálů PE 100-RC Wavin TS DOQ.
2. Kvalitní vnitřní instalace
Zatímco modernizace vodovodních sítí se týká zejména jejich správců, kvalitními vnitřními rozvody můžou přispět k eliminaci úniků vody i soukromí stavebníci. Únikům vody z potrubí zamezí např. nová generace „pískacích“ tvarovek Wavin M5. Během tlakové zkoušky instalovaného potrubí vydávají nekvalitně zalisované tvarovky akustický signál, čímž netěsnosti bezpečně odhalí.
3. Efektivní hospodaření s dešťovou vodou
Nejen pitná voda je nad zlato. Efektivně hospodařit musíme i s vodou srážkovou. Změna klimatu a růst průměrných teplot vzduchu totiž negativně ovlivňují dostupnost vodních zdrojů. To platí zejména pro Českou republiku, která je na atmosférických srážkách závislá a jejíž vodní zdroje jsou tak značně omezené.
Zodpovědnost za ekologické nakládání se srážkovými vodami má dnes prakticky každý majitel nemovitosti. Dříve byla dešťová voda obvykle odváděna prostřednictvím stokové sítě, dnes to však dle platné legislativy není možné. Dešťovou vodu by měli majitelé nemovitostí v ideálním případě vracet přírodě. Nejjednodušší formou je tzv. zasakování do okolní půdy, k čemuž slouží různá vsakovací zařízení, jako jsou nádrže, příkopy a vsakovací šachty. Srážkovou vodu lze i akumulovat do akumulačních boxů a následně využít ke splachování nebo zalévání.
Věděli jste, že…. v případě využití akumulačních boxů se není potřeba obávat jejich přeplnění v případě přívalových dešťů? Zajistí to inovativní technologie StormHarvester, která v akumulačních nádržích sleduje hladinu vody. Na základě předpovědi počasí dokáže tato technologie optimalizovat míru naplnění nádrží tak, aby v nich v případě silných srážek byla dostatečná kapacita na novou dešťovou vodu a nevznikaly tak záplavy či povodně. K detekci pravděpodobnosti bouřek využívá systém atmosférický tlak a vyhodnocuje různé předpovědi počasí.
4. Stop přívalům vody a záplavám
Ve městech nelze srážkovou vodu zasakovat nebo akumulovat úplně všude. Naopak, v případě přívalových dešťů je nutné zajistit její odvádění tak, aby nevznikaly místní záplavy a povodně. Díky klimatickým změnám jsou dnes srážky až o 30 % intenzivnější, a tak není výjimkou, že je zastaralá infrastruktura nezvládá z ulic odvést a vzniká celá řada škod. Pozornost by se proto vedle modernizace a pravidelného čištění kanalizační sítě měla věnovat i uličním vpustím, které zajišťují odvádění a pročištění dešťové vody předtím, než se dostane do kanalizace. Příkladem může být uliční vpusť Wavin Tegra, která je vyrobena z plně recyklovatelného polypropylenu. Díky tomuto materiálu je vpusť vysoce odolná proti poškození a snadná na instalaci i údržbu.
5. Zelené plochy a střechy
Klimatické změny přináší i tepelný stres a smog. Základní zbraní v boji proti nim je zeleň. Obce i soukromí stavebníci by měli myslet na to, že je vhodné budovat co nejvíce zelených ploch a zpevněné vybetonované či vyasfaltované plochy nahradit propustnými povrchy. Velmi vhodnou možnost představují i zelené střechy, které jsou v městské zástavbě stále populárnější. Střecha pokrytá vegetací absorbuje minimálně 40 % srážkové vody, čímž umožní její odpaření zpět do ovzduší. Pro odvedení zbytku neodpařené dešťové vody je potřeba střechu vybavit odvodňovacím gravitačním nebo podtlakovým systémem. Vhodnější volbou je však systém podtlakový, jako je např. Wavin QuickStream, který se skládá z odvodňovacího potrubí z HDPE materiálu, střešních vtoků pro různé typy střech a z mnoha tvarovek z polyetylenu. Zelené střechy přinášejí nejen výhody ekologické, ale i estetické. Toto prostředí je totiž vhodné pro trvalý růst rostlin a může sloužit také jako místo k odpočinku.
Věděli jste, že …. prvním městem v České republice, které zaplatilo lidem zelené střechy, je moravská metropole Brno? Ta nabízela na základě žádosti dotace firmám i soukromníkům. Jediným požadavkem ze strany magistrátu bylo, že se musí jednat o novostavbu či dostavbu střechy na již stojící budovu na území města Brna.
