Kadeřnictví/holičství
Je to asi sen každé ženy, mít kadeřníka, který vás zná, který přesně ví, co se kde děje a který má jako „vedlejšák“ psychologickou praxi. Ale co muži? Za dob před rokem 2000 bylo běžné, že v holičství se střídali muži jako na běžícím pásu. A v dnešní době? Dnes existují barbershopy a muži se rádi nechají hýčkat od svého barbera a stráví v křesle třeba i dvě hodiny.
Když poprvé vyzkoušíme nějaké kadeřnictví, málokteré nám sedne. Jestliže vybíráme kadeřnictví, tak prioritou číslo jedna je samozřejmě to, co nám kadeřnice vykouzlí na hlavě. A někdy to mohou být skutečně děsivé případy. Nový účes mnohdy druhý den nevypadá tak jako u kadeřníka a barva, která se nám ještě v salonu líbila, vypadá na denním světle hrozivě. A co teprve pokud jde o účes na svatbu, promoci či nějaké důležité jednání.
Oblíbená kavárna
Známe to z románů - začínající spisovatel nebo malíř chodí do své kavárny na kávu a doutník, v uměleckých kavárnách se v 19. století dokonce chodilo na absint. Dnes se kavárny těší svému návratu, kvalitní káva a perfektní služby s uklidňujícím prostředím jsou na vzestupu. Mít „svou“ vlastní kavárnu, kde vás už ode dveří zdraví majitel a se slovy „jako obvykle?“ usedáte ke stolečku s výhledem do ulice. Přečtete si denní tisk (bohužel, papírové noviny zažijete dnes už asi jen v kavárně Louvre nebo Savoy), začtete se do knížky nebo napíšete kus semestrálního referátu do školy.
U kamaráda/kamarádky
„Když máš srdce zjihlé, když máš potíže.“ Na to je jednoduchá rada - začněte pracovat a chmury vyženete z hlavy. A když ani to nepomůže, zazvoňte u svého kamaráda, který vás pozve dál, vyslechne vás a uvaří vám dobrý čaj. A když je kamarád daleko, zavolejte mu a i v tomto případě se může použít fráze „cítit se jako doma“, protože pocit jako doma můžeme mít také s někým, komu na nás záleží.