Kontaktní zateplovací systémy ETICS – omezení z hlediska vlhkosti stěn.
Dnes nejrozšířenější kontaktní zateplení ETICS má z hlediska fyzikálního fungování v případě vlhkosti podkladní stěny omezení. Je možno jej aplikovat na podkladní stěnu obvykle s vlhkostí maximálně 5 %. Tato hodnota platí jak pro pěnový polystyren, tak pro minerální izolace. Pro speciální zateplovací systémy, jako například BAUMIT OPEN či WEBER CLIMA, je možno se bavit o hodnotě vlhkosti zateplované stěny až 10 %. Pro stěny s vyšší vlhkostí je tak z fyzikálního hlediska zcela nezbytné použít provětrávané zateplení. Takových objektů je celá řada. Buď se jedná o objekty s vlhkým provozem, jako jsou například aquacentra, lázně, či výrobny, kde se zvýšená vlhkost technologicky prostě vyskytuje, anebo tisíce objektů, které mají poškozené (nebo žádné) hydroizolace a vlhkost do stěnových konstrukcí prostě přirozeně vzlíná.
Měkčí izolanty se vkládají do rastrů, pevnější izolanty stačí kotvit hmoždinkami s rozšiřujícími talířkyOdvětrávané zateplení – fyzikálně nejbezpečnější zateplení na trhu.
Smyslem provětrávané (větrané) fasády je mít na vnější straně zateplení vysoce difuzně otevřenou vrstvu, která umožňuje intenzivní odvod vlhkosti z podkladní stěnové konstrukce. Klasické zateplovací systémy kontaktního zateplení ETICS jsou ukončeny základní vrstvou stěrkové hmoty a probarvenou omítkou. I když jsou vrstvy relativně tenké, jsou již ze své podstaty ochrany proti vnějším vlivům hůře prostupné pro difuzní vlhkost než minerální izolace pod nimi. Proto jsou jejich možnosti z hlediska odvětrání vlhkosti velmi omezené.V provětrávané fasádě se nachází větraná mezera, tedy mezera mezi tepelnou izolací a předsazeným vnějším pláštěm, která je napojena na nasávací a výdechové otvory, a tím je intenzivní větrání konstrukce spolehlivě zajištěno. Ve správně navržené větrané mezeře vzniká komínový efekt, který umožňuje bezproblémový odchod případné vlhkosti. To však není jediná výhoda provětrávané fasády.
Větraná mezera zajistí intenzivní větrání konstrukce
Další výhody větrané fasády
Když to vezmeme popořádku, kromě vysoké difuzní propustnosti je viditelnou výhodou provětrávané fasády architektonicky zajímavý vnější plášť. Díky vysoké variabilitě provětrávaných fasád může být vnější plášť vytvořen dle požadavků i toho nejodvážnějšího architekta. Nejčastěji to jsou však dřevěné palubky, plechové či keramické opláštění a podobně. Vnější plášť je buď zavěšen na vnější zeď budovy, nebo je samonosný a s budovou je spojen jen pro stabilizaci. Tak jako tak, mezi vnějším pláštěm a obvodovou stěnou budovy je prostor pro tepelnou izolaci a větranou mezeru.Další předností je, že v případě větrané fasády je možné použít tepelnou izolaci střední objemové hmotnosti. Oproti izolaci v kontaktním zateplení nejsou kladeny na izolaci v provětrávané fasádě tak vysoké mechanické požadavky, nemusí být tudíž tak těžká a tvrdá a je možné použít izolaci s nejlepší koeficientem tepelné vodivosti λ (v rozsahu 0,030 – 0,034 W/mK). Také rovinnost podkladu nemusí být taková jako u klasického zateplení. Tato vlna se totiž dokáže přizpůsobit nerovnosti podkladu a rovinnost vnějšího pláště se vytvoří rektifikací jeho vynášecích konzol. Větrané fasády mohou mít díky své předsazené konstrukci i lepší akustické a tepelně stabilizační vlastnosti. Neposlední výhodou je vyšší zvuková pohltivost, například u rušné silnice výrazně sníží hluk okolí.
Pozor na kotvení
Samozřejmě díky své jedinečné skladbě mají větrané fasády i určitá specifika. Tím základním je výběr vhodného izolantu a návrh jeho kotvení. Měkčí izolanty je nutné vkládat do rastrů, ty pevnější pak stačí kotvit hmoždinkami s rozšiřujícími talířky. Některé izolanty jsou již z výroby opatřeny nakašírovanou černou geotextilií, která jednak ulehčuje kotvení a zároveň skryje výraznou barvu izolace zvědavému oku v případě mezer ve vnějším plášti. Nemá ovšem stejnou funkci jako níže vysvětlená difuzně otevřená pojistná folie, protože není hydroizolační.
Větraná fasáda umožňuje originální vzhled stavby
Častá otázka při návrhu provětrávané fasády je, zda je potřeba ochránit tepelnou izolaci fólií,
případně jakou. Na základě mezerovitosti vnějšího pláště může vzniknout potřeba chránit tepelnou izolaci proti profouknutí, hnanému dešti či sněhu a ostatním vnějším klimatickým vlivům. Proto se zvláště u fasády s většími mezerami, nebo v případě umístění stavby na exponovaném místě či vyšších nadmořských výškách, používá pojistná hydroizolační folie. Ta se svojí funkcí velice podobá těm, které se používají ve skladbách šikmých střech pod taškami. Laicky řečeno, folie chrání izolaci proti profouknutí, což je podobné, jako když vám větrová bunda chrání svetr, který by sám o sobě jinak lehce profoukl. Pokud má pojistná fólie tmavou barvu, zabraňuje prosvítání tepelné izolace přes mezery opláštění.
Větraná mezera
A protože u každé provětrávané fasády je nejdůležitější funkční větraná mezera, je nutné dbát na její správné provedení. To má i svá pravidla. Prvním pravidlem je, že základní šířka větrané mezery činí 40 mm. Může být i větší, ale to závisí na celkové výšce budovy. Také je nutné navrhnout správnou velikost nasávacích otvorů, výdechů a jejich ochranu proti vniknutí hmyzu. V tomto je to podobné jako u návrhu větrané mezery v případě šikmé střechy.
Vhodné izolanty do provětrávané fasády:ISOVER Fassil
ISOVER Fassil NT
ISOVER Topsil
ISOVER Multimax 30
Originální vzhled budovy díky větrané fasádě
Dobře navržená a provedená provětrávaná fasáda je ten nejlepší způsob, jak můžete svůj dům zateplit. Výsledkem může být velice originální a funkční vzhled, který není úplně běžný. Snad je to tím, že realizace provětrávané fasády je několikrát nákladnější než klasický kontaktní systém, nebo tím, že ne každá realizační firma či stavebník si na realizaci větrané fasády troufne. Pokud vás tento způsob zateplení zaujal a v budoucnu o něm budete uvažovat, můžete obrátit na tým technické podpory ISOVER. Naši technici vám poradí nejen jak na větranou fasádu, ale odpoví i na další dotazy týkající se zateplování domů. Uvidíte, že to nemusí být zas tak složité.
