Tyto objekty nejsou schopné reagovat na jiné požadavky, než k jakým byly v době své stavby určeny. V evropském prostředí je těžko představitelné jiné využití výškových budov než pro práci. Jejich jednoduchá přeměna z administrativní funkce na jakoukoli jinou – třeba tolik příbuzné bydlení – je téměř nemožná. Bydlení a volnočasové aktivity jsou vytlačovány z města, získávají podobu satelitní zástavby a zábavních parků na periferiích. V této kritické situaci je již otázka, zda stavět do výšky, bezpředmětná. Jedině navýšením a zahuštěním městské struktury můžeme zamezit rozlézání města a stimulovat kolektivní a udržitelný způsob života a dopravy. Co však nabízí forma vertikálního města? Je formou nikoli ve smyslu tvarovosti, ale komplexní architekturou. Není pouhou schránkou pro bydlení a práci, ale prostorem kulturního života, stává se prostorem města samotným. Architektonicky jasně definována, avšak schopna reagovat proměnou svých funkcí v čase na aktuální potřeby. Prostorová struktura jako organismus, jehož koncentrovaná forma umožňuje rozšířit cennou plochu pro vznik veřejných prostranství, parků a zahrad.
Vertikální město
Ústředním tématem prvního letošního čísla časopisu ERA 21, které právě vychází, je "vertikální město", architektonické i sociální aspekty budoucnosti života velkých měst. Architektka Yvette Vašourková, absolventka oboru architektura a urbanizmus na Fakultě architektury ČVUT, která se dále vzdělávala také na Masterclass Steel a na Berlage Institut v Rotterdamu, přispěla do časopisu statí nazvanou Vize velkoměst a jako autorka editorialu.
Tyto objekty nejsou schopné reagovat na jiné požadavky, než k jakým byly v době své stavby určeny. V evropském prostředí je těžko představitelné jiné využití výškových budov než pro práci. Jejich jednoduchá přeměna z administrativní funkce na jakoukoli jinou – třeba tolik příbuzné bydlení – je téměř nemožná. Bydlení a volnočasové aktivity jsou vytlačovány z města, získávají podobu satelitní zástavby a zábavních parků na periferiích. V této kritické situaci je již otázka, zda stavět do výšky, bezpředmětná. Jedině navýšením a zahuštěním městské struktury můžeme zamezit rozlézání města a stimulovat kolektivní a udržitelný způsob života a dopravy. Co však nabízí forma vertikálního města? Je formou nikoli ve smyslu tvarovosti, ale komplexní architekturou. Není pouhou schránkou pro bydlení a práci, ale prostorem kulturního života, stává se prostorem města samotným. Architektonicky jasně definována, avšak schopna reagovat proměnou svých funkcí v čase na aktuální potřeby. Prostorová struktura jako organismus, jehož koncentrovaná forma umožňuje rozšířit cennou plochu pro vznik veřejných prostranství, parků a zahrad.