Pokud budete mít na prázdninových cestách příležitost zastavit se v hlavním městě rakouského Štýrska Grazu, určitě se dejte směrem k Hofgasse, kde dnes sídlí štýrská vláda. Rezidenci známou pod názvem Burg, tedy Hrad, začal roku 1438 stavět Fridrich III., první římský císař habsburského rodu. S pořadovou číslovkou za jeho jménem je to docela složité - jako rakouský vévoda byl Fridrichem V., jako římský král Fridrichem IV. Fridrich strávil většinu dětství a mládí ve Vídeňském Novém Městě, ke kterému získal trvalý vztah, později si ale oblíbil také Graz a často zde pobýval. Fridrich byl prý vzdělaný a kultivovaný muž. Zajímal se o květiny a zahradnictví, o astronomii, drahokamy a okultní vědy. Ve výstavbě zdejšího habsburského sídla pokračoval jeho syn Maximilián I. I on se stal králem a později císařem Svaté říše římské, otcových politických úspěchů ale nikdy nedosáhl, i když měl na rozdíl od něj válečnické choutky. Právě díky ambicióznímu Maximiliánovi ale můžeme dodnes obdivovat jedno z nejpozoruhodnějších historických schodišť v Evropě. Dvě točitá kamenná ramena schodiště hradní věže se rozbíhají do opačných směrů, aby se zase spojila a během tohoto oddělování se a znovuspojování nabízejí bezpočet bizarních pohledů fotografům. O tomto architektonickém skvostu z roku 1499 se mluvívá jako o symbolu věčnosti nebo také jako o obrazu koloběhu rozcházení a znovusblížení, smíření. Štýrský Burg i jeho nádvoří zůstávají půvabnou stavbou, která nese díky několika rekonstrukcím stopy renesance i biedermeieru. Dvojitá spirála kamenného schodiště je prakticky jediným pozůstatkem původní pozdně gotické podoby, ale stojí za to.