Co říkají normy

V prvé řadě by měl každý stavebník vědět, že regulace se uplatňují jak při nové výstavbě, tak i přestavbách a úpravách starší zástavby, a to zejména z důvodu snižujících se zásob pitné vody. V zájmu ekologie je vhodné vracet srážkovou vodu zpět přírodě, tedy v nejlepším případě ji zasakovat přímo na pozemku. Pokud to však možné není, například z důvodu nevhodného podloží, je nutné tyto vody zadržet (retenovat) a poté je regulovaně vypouštět do jednotné kanalizace. K tomu je však nejdříve potřeba vyřídit povolení od správce kanalizace. Řada stavebníků volí ještě třetí variantu – najímanou vodu využívají například na splachování WC anebo na zalévání zahrady.

Čistota v první řadě

Normy dále definují, že při zasakování srážkových a povrchových vod je třeba osadit zařízení pro předčištění vod, aby nedošlo ke kontaminaci životního prostředí – především půdy a podzemní vody.
Dešťové srážky totiž nejsou bez znečištění, během své cesty na zem a především kontaktem se zpevněnou plochou do sebe absorbují znečištění. Jednak jde o rozpouštěné látky v atmosférických srážkách, jednak o nečistoty, které se hromadí na povrchu území během období sucha. Čištění lze zajistit filtračním zařízením, které je umístěno před nebo přímo v akumulačních nádržích.

První krok: geologický posudek

Prvním krokem při rozhodování o nakládání s dešťovými vodami je geologický posudek. Ten stanoví, zda je stavební pozemek vhodný pro zasakování. Doložit je mimo jiné potřeba výsledek vsakovací zkoušky realizované v předpokládané hloubce uložení vsakovacího objektu. Pokud geologický posudek potvrdí možnost vsakování, je nutné ve spolupráci s projektanty rozhodnout, jaký typ a konstrukci zasakovací nádrže použít – možností je totiž mnoho. Vedle celé řady povrchových vsakovací zařízení, k nimž patří například otevřené povrchové nádrže, jezírka či příkopy, je možné volit i podzemní prostory vyplněné akumulačními boxy, tunelové systémy nebo vsakovací šachty. Při výběru je nutné brát v úvahu nejen schopnost čištění a snadnost instalace, ale i nutnost výkopových prací a možnost revize systému. Norma také stanovuje, jak daleko by měly být umístěny od podsklepených budov a od zdrojů pitné vody.

Jednoduše jako lego

Dobrým tipem je využití plastových akumulačních boxů. Například Wavin Q-Bic vyrobený z čistého polypropylenu je praktický díky své modularitě – lze z něj vyskládat nádrž takového tvaru a objemu, který bude vyhovovat konkrétním podmínkám. Objem jednoho boxu činí 0,432 m3 a skládáním lze podobně jako u stavebnice lega vytvořit požadovaný tvar. Konstrukce umožňuje navíc osadit revizní šachtu a velmi snadno provádět revizi a čištění téměř celého systému. Vsakovací boxy jsou obaleny geotextilií a uloženy do štěrkového obsypu.