Součástí Roztok je i národní kulturní památka Levý Hradec, ležící v katastru bývalé samostatné obce Žalov. Na místě staršího osídlení vzniklo v 9.století slovanské opevněné hradiště, které se stalo sídlem nejstarších přemyslovských knížat. Za vlády prvního historického knížete Bořivoje zde vznikla rotunda sv. Klimenta, objevená pod podlahou nynějšího kostela, ve které byl roku 982 Slavníkovec Vojtěch zvolen druhým pražským biskupem. Po bitvě na Bílé Hoře se Roztoky dostaly do majetku rodu Lichtenštejnů, který si podržel toto panství až do roku 1803. Počátkem 19. století koupil panství prof. práv Josef Mader a poté v roce 1839 získali statek Lederovi, kteří jej vlastnili do počátku 20. století. Po roce 1948 připadl velkostatek i se zámkem státním statkům. Budova zámku chátrající již před válkou byla stále více devastovaná. Od počátku 50. let se skupina vlastivědných pracovníků pokusila o záchranu celého areálu a v roce 1957 jejich úsilí vyústila v založení muzea. V roce 1961 byl poprvé zámek zpřístupněn veřejnosti a od roku 1974 se muzeum stalo krajským zařízením s působností pro středočeský region.
Od druhé poloviny 19. století se postupně měnil charakter zemědělské osady. Roztoky se nacházely na trase vybudované Severní dráhy Praha – Podmokly – Drážďany a staly se jednak oblíbeným výletním místem, jednak atraktivní lokalitou pro zámožné Pražany, kteří si v Tichém údolí stavěli vily jako svá letní sídla. Většina těchto staveb, vzniklých do 90. let 19. století, se zachovalo až do dnešních dnů. Mezi nejstarší patří vila Mia čp. 79, která byla v padesátých letech 19. století pronajímaná letním hostům a v níž pobýval i Bedřich Smetana.
Roztocký zámek. Foto: www.muzeum-roztoky.cz
V současné době mají Roztoky přibližně šest tisíc obyvatel a díky nynější dosud zde nevídané bytové výstavbě dosáhne město v horizontu pěti let 9-10 tisíc obyvatel. Například společnost Ekospol a.s. úspěšně dokončila a zkolaudovala v říjnu 2005 výstavbu bytových domů ve zdejší lokalitě „V Solníkách III“. Všechny byty byly ve III. etapě stejně jako v I. etapě prodaný před dokončením. To je zvlášť významné, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že u větších developerských projektů jiných firem zůstává mnoho bytů neprodaných dlouho po kolaudaci.
FÓRUM architektury a stavitelství, 5-6/2005