Prvním krokem je vždy volba vhodného místa. Septik by neměl být umístěn příliš blízko obytného domu, sklepů a studny. Vzdálenosti od zdrojů pitné vody a staveb závisí na propustnosti prostředí a ze zákona je povinné je dodržet.

Dalším častým problémem bývá dostupnost. Pokud je septik umístěn na odlehlé části zahrady bez příjezdu pro vyvážecí fekální vůz, výrazně se komplikuje jeho pravidelné čištění. Proto je třeba myslet nejen na bezpečnost a hygienu, ale také na to, že kaly ze septiku se musejí občas vyvézt.

Podloží a hladina spodní vody hrají při výběru septiku klíčovou roli. Pokud zvolíte nevhodný typ, který není určený do podloží se spodní vodou, může dojít k deformaci nebo poškození septiku a následné netěsnosti. Taková situace pak často znamená zbytečně vysoké náklady na opravy.

Velký rozdíl je i mezi půdami. Písčité půdy jsou vysoce propustné, proto mohou vyžadovat specifický způsob zajištění stability septiku. V jílovitých půdách může tlak a hromadící se dešťová voda běžné septiky časem poškodit. Moderní technologie však nabízejí extrémně odolné jednoplášťové nádrže vhodné do jílu, které není nutné obetonovat ani v jílovitém podloží či v místech se spodní vodou.

Před samotnou stavbou se proto doporučuje prověřit místní podmínky – ať už pomocí jednoduchého zjištění hladiny spodní vody při výkopu, nebo odborného posudku.

Vyčerpávání plného septiku
 

Mnoho majitelů se rozhodne instalovat plastový septik sami, a tím ušetřit. Právě to bývá zdrojem největších problémů. Nejčastější chyby jsou:

• Nedostatečně připravený podklad – Pokud základ není rovný a dostatečně pevný, septik se může časem naklonit nebo prasknout. Některé typy septiků vyžadují betonovou základovou desku, kterou budoucí majitel mnohdy opomene.
• Nesprávné usazení septiku – Bez odborného dohledu hrozí poškození při spouštění septiku do výkopu, ať už kvůli neodbornému použití stavební techniky, nebo chybnému osazení.
• Chybný obsyp a napouštění – Plastové septiky jsou citlivé na tlak půdy. Proto je nutné je správně obsypávat a současně plnit vodou, aby se tlaky vyrovnaly. Pokud se tento krok podcení, stěny septiku se mohou zdeformovat.

Odborná montáž sice znamená vyšší počáteční náklady, ale z dlouhodobého hlediska se vyplatí.

„Zabudování a zprovoznění septiku možná vypadá jednoduše, ale skrývá v sobě nejedno úskalí. A kdo už někdy něco zkusil, dobře ví, že nejdražší je učit se na vlastních chybách,“ říká Josef Filgas ze společnosti Sineko, která se přes 20 let zabývá výrobou plastových jímek a nádrží.

Zápach ze septiku je běžnou stížností majitelů i sousedů, přitom lze jeho výskytu snadno zabránit. Základem je správně provedené odvětrání kanalizace, které musí být vyvedeno až nad střechu domu. Pokud tento prvek chybí, může se zápach někdy šířit na zahradu, nebo dokonce do obytných prostor. Kvalitní odvětrání je tedy stejně důležité jako samotná nádrž.

Instalací septiku to ale nekončí. Za septikem musí následovat zemní filtr, který odpadní vodu dále dočišťuje. Vyčištěná voda se pak odvádí buď do půdy, nebo do odvodňovacího kanálu. Nejčastěji se využívá vsakovací objekt – štěrkový nebo trubkový systém, který vodu bezpečně rozvede do propustných vrstev půdy.

Správné navržení vsaku vyžaduje znalost místních podmínek. Je třeba vědět, v jaké hloubce se nacházejí propustné vrstvy, zda nehrozí riziko zamokření pozemku a zda je vsakování vůbec povoleno. V řadě případů je proto nezbytný hydrogeologický posudek.

Pokud se vsakovací zařízení navrhne špatně, může se stát, že se vyčištěná voda začne hromadit na povrchu. Tím vznikne nejen nevzhledné jezírko, ale především hygienický problém.

Instalace plastového septiku je proces vyžadující odborný přístup. Zmíněné instalační chyby často vedou k vážným problémům, které vás navíc mohou stát spoustu peněz, času a nervů. Chcete-li, aby váš nový septik fungoval co nejdéle, spolehněte se na prověřené postupy a rady odborníků.