Začít můžete tím, co se nabízí nejvíc – zapojením vlastních rukou. Stačí vzít brusný papír, ideálně na oblé podložce, aby se neprošoupaly rohy. Na první hrubé obroušení použijte zrnitost 40 až 120, na jemné dobroušení pak zrnitost 180 až 320. Poslouží vám i brusná houba nebo drátěný kartáč.

Je to však zdlouhavá a fyzicky namáhavá metoda, proto se vyplatí jen na malých plochách s odchlipujícím se nátěrem, které chcete znovu natřít krycí barvou. Původní struktura dřeva totiž nebude dokonale obnovená. Obroušení zato umožní novému nátěru dobře přilnout.

Jestli máte doma elektrickou nebo aku brusku, můžete si tím výrazně usnadnit práci. Je v podstatě jedno, kterou si vezmete; nabízí se vibrační, excentrická, stolní kotoučová, pásová, úhlová i ta multifunkční. Ideálně zvolte brusku s odsáváním prachu (na tu potřebujete brusný výsek s otvory).

Každá bruska má jiné výhody, v rozhodování vám proto pomůže tvar obrušovaného předmětu. Excentrická třeba dobře obrousí zakulacenou plochu, vibrační se zase dostane do rohů. Zahálet nemusí ani bezpříklepová vrtačka. Stačí do ní zasadit rotační kartáč nebo brousicí tělísko a dostanete se i do těžko přístupných záhybů.

Pokud máte doma plynový hořák nebo horkovzdušnou pistoli, můžete odstranit silný nátěr pomocí plamene či horkého vzduchu. Barva vlivem tepla změkne a rozloží se. Pak ji stačí seškrábat a dobrousit jemným brusným papírem. Tento postup je ale riskantní kvůli možnému poškození podkladu. Z toho důvodu se nejvíc uplatní na rovném dřevě bez výstupků.

Pokud se pustíte do okenních rámů, pracujte opatrně. Hrozí, že sklo popraská, proto ho chraňte silnější zábranou, třeba překližkou. Hořák ani horkovzdušnou pistoli nedoporučujeme pro odstraňování nátěrů z kovů; na tenké plechy, cín a jiné kovy tající při nižších teplotách už vůbec ne.

K odstranění nátěru z kovových ploch použijte chemické odstraňovače. Právě jarní období je na to ideální. Počasí umožňuje pracovat venku, zároveň ještě tolik nepraží slunce. Vysoké teploty a silné sluneční paprsky totiž snižují účinnost odstraňovačů kvůli obsahu těkavých látek.

Postup je jednoduchý. Jemným štětcem s dlouhým vlasem naneste odstraňovač na starý nátěr. Aby vrstva zůstala vlhká, překryjte ji fólií. Pak je potřeba čekat (v řádech minut až hodin – podle návodu k použití konkrétního přípravku). Nátěr mezitím nabobtná, takže ho pak stačí seškrábat a na závěr omýt povrch ředidlem. V záhybech vám ulehčí práci obyčejný provázek.

Na savé materiály nepoužívejte odstraňovače s obsahem vosku. Ten se do podkladu vsákne a nový nátěr pak bude špatně chytat. Navíc vosk tlumí odpařování.

Vynikající výsledek zaručuje louhování, jenže louh je velmi nebezpečná látka, se kterou doma raději nepracujte. Pokud potřebujete opravdu dokonalé odstranění nátěru na velké ploše, raději zajděte do louhárny, kde odvedou profesionální práci. Počítejte však s vyššími náklady.

Více či méně škodlivé jsou všechny zmíněné varianty, ať už kvůli výparům, toxickému prachu nebo horkým zbytkům nátěru. Proto vždy pamatujte na ochranné pomůcky (rukavice, respirátor, ochranné brýle) a vhodné oblečení, které zakryje kůži. Pracujte buď venku nebo alespoň v dobře odvětrané místnosti.