Jeden z těchto dvaceti medailonů však nenapsala ona sama – kapitolu věnovanou životu a práci svého manžela, německého architekta Oswalda Mathiase Ungerse. Jejím autorem je Martin Kieren. Český překlad knížky vydalo nedávno nakladatelství Slovart.
I Kieren však ve svém textu dodržel Ungersové koncepci, tj. zachytit každou z vybraných osobností na pozadí životopisných dat a událostí, pojmenovat její osobitý přínos k vývoji architektury a ten dokumentovat prostřednictvím vybraných projektů a četných citací z komentářů či zásadních teoretických prací. Jednotlivé portréty jsou koncipovány jako samostatné kapitoly, ale navazují na sebe a jejich obsah se prolíná.
Ctižádostí Liselotte Ungersové nebylo přijít s převratným pohledem na dějiny stavitelství a architektury. Její výběr z významných jmen je přiznaně osobní. Vedle Vitruvia, otce teorie architektury, věnovala pozornost např. humanistovi Leonu Batistovi Albertimu, siru Christopheru Wrenovi, který šířil myšlenky italské renesance v Anglii, velkému baroknímu tvůrci Janu Fischerovi z Erlachu, „projektujícímu právníkovi“ Thomasu Jeffersonovi, klasicistnímu německému architektovi Karlu Schinkelovi, jednomu ze zakladatelů moderní architektury Franku Lloydovi Wrightovi, brněnskému rodáku Adolfu Loosovi, kontroveLe Corbusierovi a knihu uzavírá portrét předčasně zemřelého italského architekta Alda Rossiho.
