V současné době se tento typ domů prosazuje v ČR jen pozvolna, ale do budoucna lze očekávat dynamický rozvoj této výstavby.
Členství v Evropské unii si mimo jiné vyžádalo, aby ČR spolu s ostatními členskými zeměmi zapracovala do svého právního řádu směrnici, která stanoví nutná opatření k zabezpečení co nejnižší spotřeby tepla a energie na provozování budov, a to v návaznosti na místní klimatické podmínky při respektování ostatních základních požadavků na budovy.
Norma stanoví, že v České republice musí mít nízkoenergetický dům energetickou náročnost nižší než 50 kWh/m2/rok. Pokud chceme dosáhnout co nejnižší energetické úspornosti, je nutné zaměřit se na ni již při projektování a nejlépe ještě před výběrem pozemku, na kterém budeme dům stavět. Jde zejména o polohu pozemku, jeho sklon a orientaci.
Na celkovou energetickou náročnost budovy má vliv i umístění v krajině, její zastínění a proudění vzduchu, kterému je vystavena. Energetickou náročnost objektu podporuje i jeho tvar – jednoduchost a kompaktnost objektu vede k nižší náročnosti. Součástí komplexního řešení nízkoenergetického domu je i účinný systém zateplení. Je třeba se vyvarovat tepelných mostů, kdy teplo uniká z budovy v místech kontaktu neizolovaných konstrukčních prvků s okolním prostředím.
