"Příběhy našich životů jsou poznamenány místy, jimiž jsme prošli nebo o nichž jsme snili. Václavské náměstí je víc, než pouhý souhrn domů, obchodů, chodníků a dopravních koridorů; skutečný obsah mu dávají teprve lidé, kteří zde žijí, pracují, baví se, někdy se přou a jindy milují. Václavské náměstí je i místem, kde se koncentruje vůle obyvatel, kde se protestuje, bojuje, slaví vítězství či společně prožívají chvíle, v nichž jako by se urychloval čas a minulost se nenadálým skokem proměňovala v budoucnost.
Václavské náměstí je již od roku 1848 dějištěm osudových okamžiků českého národa. Z původního Koňského trhu se postupně stávalo živým srdcem země. Je zajímavé ohlédnout se a sledovat jeho různé podoby, měnící se jako masky na tváři historie, tak jak je zachytili první fotografové na sklonku 19. století. Z těch prvních zažloutlých snímků vyzařuje poklid měšťanské idyly s jejími promenádami v lipových stromořadích, ale později již na nich vidíme hektický dopravní ruch a dravou obchodní racionalitu nadcházejícího dvacátého století.
Každodenní tep života Václavského náměstí sledoval od padesátých do osmdesátých let minulého století fotograf deníku Práce Vilém Kropp. Jeho skvělé, někdy humorné a jindy nostalgické či poetické postřehy nám dávají možnost nahlédnout „za kulisy“ dění, spatřit tehdejší obyčejné lidi, pohlcené vlastními starostmi a radostmi – a přesto neustále konfrontované s „velkými dějinami“. Na jeho snímcích vidíme, že doba komunistické totality se nevyznačovala jen slavnostními průvody a patetickými hesly, ale že tehdy kluci na Václaváku hráli kuličky, milenci si tu dávali schůzky a venkovské stařenky prodávaly na nárožích konvalinky. Ale současně právě tato doba nastartovala období dalších velkých proměn, symbolizované výkopy podchodů a výstavbou tunelů metra.
Václavské náměstí vstoupilo do 21. století a je nepochybné, že i tentokrát by jeho tvář měla odpovídat duchu doby. Víme, jaké jsou představy architektů o budoucnosti symbolického srdce Prahy a celé České republiky? Vize nadcházejícího času otvírá nový prostor pro fantazii a snění. Ale hlavně prostor, v němž se bude utvářet každodenní život dalších generací."
VILÉM KROPP
Narodil se v roce 1920 v Ostravě.
V oboru fotografie je "samouk". V letech 1945 - 1984 pracoval jako redaktor a fotoreportér deníku PRÁCE
Spolupracoval také s řadou tehdejších časopisů (zejména se SVĚTEM V OBRAZECH).
Je držitelem mnoha domácích i zahraničních ocenění:
V roce 1959 získal 1. cenu v mezinárodní soutěži novinářské fotografie WORLD PRESS FOTO v Haagu za snímek "Provinilec" (fotografie dítěte v mateřské školce, káraného učitelkou).
Je čestným členem přesednictva nadace World Press Foto s právem nosit zlatý odznak WPP.
Vydal několik fotografických knih a uspořádal řadu výstav.
Od roku 1984 žije v Počaplech u Berouna.