Na současné kancelářské prostředí jsou kladeny stále nové a vyšší nároky, diametrálně se odlišující od požadavků, které byly od tohoto prostředí požadovány v minulosti. V historii šlo především o to, jak skloubit s rozvíjející se průmysl a výrobu s administrativou, bylo třeba provádět obchody stále větších rozměrů, často v mezinárodním měřítku, což samozřejmě vyžadovalo větší počet kanceláří a větší rozměry těchto kanceláří, již nebylo možné spokojit se s domáckou atmosférou tzv. předprůmyslových kanceláří, v nichž byla organizace práce založena především na mezilidských vztazích a malých rozměrech společností. Rozvoj průmyslu a obchodu si žádal své, rozsáhlejší podniky, více lidí, více prostoru.
Podobně také nyní stojí naše společnost v určitém přelomovém období, které s sebou přinesl bouřlivý rozvoj komunikačních technologií a techniky. Současná moderní administrativa, a tedy také práce v kanceláři, je postavena na vzájemné bezproblémové komunikaci. Také zavedení výpočetní techniky podstatně změnilo způsob a organizaci práce ve společnostech a podnicích. Původní vnímání práce jako statického a neměnného uspořádání pracovních činností se změnilo v pojetí práce jako dynamicky se vyvíjejícího procesu.

V sedmdesátých letech vznikl ve Spojených státech tzv. open plan systém kanceláří, což znamená, že jeden velký prostor je členěn mobilními samostatně stojícími panely, nižšími stěnami, na kterých jsou pak zavěšeny stolové desky, otevřené police, případně skříňky. Uvnitř jsou tyto stěny protkány kanály, kterými jsou skrytě vedeny všechny elektroinstalace, telefonní vedení atd., takže nenarušují estetiku prostředí. Tento systém se stal velmi oblíbeným vzhledem ke své variabilitě a přizpůsobivosti podle měnících se potřeb podniků a společností. Dalším přínosem pro tvorbu moderního kancelářského vybavení se stala pracovní deska ve tvaru písmene C – rohového pracoviště. To se pro svou ergonomičnost stalo i nadále nosným prvkem většiny kancelářských systémů.
Moderní velkoprostorové kanceláře mají podle psychologů schopnost motivovat zaměstnance k vyšším pracovním výkonům a větší produktivitě práce. Umožňují práci v týmu, a tím také zpracování většího množství informací. Také podlahová plocha těchto kanceláří je využita mnohem úsporněji, což opět umožňuje racionální investice. To vše hovoří ve prospěch takových obřích kanceláří – proti tomu však stojí individualita a určité soukromí, které je pro některé tvůrčí práce nezbytné.
Vznikají tedy také jiné, ještě modernější, modely pro tvorbu pracovního prostředí, vycházející z principu kavárny, nebo klubu, tedy příjemného prostředí, kam člověk rád chodí. Tomuto modelu nahrává právě rozvoj komunikačních médií a technologií, které pracovníka uvolňují v prostoru, například mobilní telefony a notebooky znamenají, že pracovník již není vázán na pevné pracovní místo. Přesto musí toto pracovní prostředí nabízet možnosti častého vzájemného kontaktu a rovněž umožnit nerušenou práci v soukromí.

Kancelářské prostředí je vnímáno jako prostor, jehož uspořádání, vybavení, osvětlení, design a celkové vyznění výrazně ovlivňuje vnímání, chování, ale například i zdraví člověka. Na základě této teorie se snaží zaměstnavatelé vytvořit pro své zaměstnance optimální pracovní prostředí, které by nejlépe vyhovovalo charakteru vykonávané práce. Pokud řeší tento problém opravdu zodpovědně, hledá odpověď u odborníků, kteří se tvorbou vhodného pracovního prostředí zabývají profesionálně.