Červená řepa
Červená řepa byla známa už ve starověku, pochází ze severního pobřeží Středozemního moře. V současné době se nejvíce pěstuje v USA a ve východní Evropě. Obsahuje vitamíny C a B1 a B2, nikoliv však ve vysokém množství. Obsahuje však celou řadu jiných látek, které jsou zdraví prospěšné. Obsažený betain působí proti kornatění cév a kladně ovlivňuje také činnost jater. Červená barviva antokyany pomáhají proti vysokému krevnímu tlaku. Kromě toho má červená řepa také vysoký obsah minerálních látek (železo, hořčík, draslík, měď…), takže podporuje krevní oběh a tvorbu krve a pomáhá také při prevenci srdečních chorob.
Léčivé účinky červené řepy se umocňují, pokud se konzumuje syrová. Zapomeňte na nenáviděné saláty ze školní jídelny a vyzkoušejte oblíbený francouzský předkrm – crudités z čerstvé řepy.
Crudités
Nastrouhaná syrová řepa, nastrouhaná syrová mrkev, tenounké plátky okurky
zálivka: olivový olej a citrónová šťáva
Všechny přísady smícháme a necháme chvíli uležet
Křen
Tato zelenina pochází z východního Středomoří.V lidovém léčitelství byl využíván již ve středověku. V čerstvě nastrouhaném křenu jsou obsažena přírodní antibiotika, která potírají kašel a bronchitidu. Významný je také obsah vitamínu C. Hořčičné oleje, které obsahuje, mírní revmatismus, dnu a ischias. Díky těmto vlastnostem se křen jeví pro listopadové sychravé počasí jako ideální společník. Výborně se hodí k ochucení omáček, polévek, salátů a také k pečenému nebo vařenému masu. Čerstvě nastrouhaný křen je také výbornou přílohou k již méně zdravým zabíjačkovým pochoutkám… Jeho ostrou chuť můžeme zmírnit přidáním nastrouhaného jablka.
Jemná křenová omáčka
300-400 ml mléka, 100 ml sladké smetany, 1 lžíce másla, 3 lžíce hladké mouky, nastrouhaný křen, cukr, sůl
Z másla a mouky připravíme jíšku, zalijeme ji 200 ml vody, mlékem, osolíme, dobře rozmícháme a důkladně povaříme. Přecedíme, vmícháme smetanu, jemně nastrouhaný křen, podle chuti osladíme a ještě krátce povaříme. Podáváme s vařeným hovězím masem a houskovým knedlíkem.
Zelí
Zelí je ceněnou surovinou nejen jako součást českého pokrmu známého jako vepřo-knedlo-zelo, ale uplatňuje se také např. v německé, ruské, maďarské, slovenské nebo i francouzské kuchyni. Čerstvé zelí obsahuje vysoké množství vitamínu C, nejvíce ho má zelí červené. Vysoký obsah vitamínu C má i zelí kysané. I konzumace zelí má na náš organismus blahodárné účinky. Čerstvá šťáva se doporučuje při léčení žaludečních vředů a má vliv také na dobrou funkci jater. V lidovém léčitelství se čerstvé listy zelí přikládaly na vyrážky a rány. Velké množství vitamínu B v bílém zelí zahání vnitřní neklid, nervozitu a přispívá ke klidnému spánku. Zelí kysané má kladný vliv na trávení a podporuje rozvoj žádoucích střevních bakterií. Snižuje rovněž hladinu cukrů v krvi - doporučuje se proto zařadit do jídelníčku při onemocnění cukrovkou.
Šunkofleky se zelím
350 g těstovin, 300 g kysaného zelí, 2 cibule, 250 g uzeného masa, 2 vejce, 300 ml smetany, 100 g tvrdého sýra, sůl, pepř, muškátový oříšek
Těstoviny uvaříme na skus. Posekanou cibuli zesklovatíme na lžíci oleje, přidáme na kostičky nakrájené uzené maso a krátce opečeme. Přidáme okapané kysané zelí a vše dusíme asi 5 minut. Do vymaštěné zapékací formy vložíme polovinu uvařených těstovin, pokryjeme je směsí zelí a uzeného masa a navrch dáme zbytek těstovin. Rozšleháme vejce ve smetaně, osolíme, opepříme a okořeníme muškátovým oříškem. Přelijeme přes těstoviny a zasypeme sýrem. Zapékáme v předehřáté troubě asi 30 minut. K tomuto pokrmu se hodí rajčatový salát s cibulí.