Kotlk nad ohnitm
Prvobytn pospoln spolenost se sesedala v kruhu kolem ohn, kter byl nejen zdrojem tepla a svtla, ale tak prostedkem k pprav potravy. Archeologick nlezy prokazateln dokldaj, e oddlen kuchysk kouty a mstnosti vyuvalo ve svch obydlch lidstvo ji kolem tvrtho tiscilet ped nam letopotem. Zprvu to bylo jen oteven ohnit, ke ktermu postupn pibvalo dal zazen a technologick vybaven. Kuchy zaala svj dramatick rozvoj.eln a prakticky
Ve stedovk kuchyni vidme ji vechny nm znm prvky, i kdy stle jet ve vce mn primitivn podob. Pomalu miz ern kouty s otevenm ohnitm a pibv zazen a nbytek uren prv jen pro kuchyn. Ale kad jednotliv kus byl vyrbn samostatn a pouze pro konkrtn a pesn vymezenou potebu. Take v tchto historickch kuchynch, pokud se dochovaly v pvodnm stavu, sice nachzme ohnit i pece, skn na ndob, truhlice na uloen zsob obil, lavice, stoly a idle, ale interir nikdy nebyl navrhovn jako celek a prvky byly vyrobeny nejen z rznch materil, ale tak v pomrn znanm asovm odstupu a tud i jinm stylu. Kuchyn t doby psobily neuspodan, i kdy v t zmti tvar a barev lze spatit znan pvab. Dluno ale dodat, e rozhodn nebyly vizitkou domcnosti, jak tomu bv nyn. Velik rozdl byl mezi kuchynmi mstskmi a venkovskmi. Vyplvalo to pedevm ze zcela odlinho ivotnho stylu. Chud vrstvy obyvatel bn vyuvaly kuchy i k bydlen, ale lechtick palce a po jejich vzoru i sdla bohatch m칻an mla kuchy oddlenou od spoleensk sti domu. Majitel sem zavtal jen mlokdy, protoe provoz zajiovalo vce i mn poetn sluebnictvo. Vchod do takovto kuchyn bval oddlen v zadn sti domu. Tento styl nachzme a do obdob baroka prakticky po cel Evrop.Individuln pstup
Tm, jak slila moc m칻an a klesal vliv aristokracie, mnily se i bytov prvky. Stedn vrstva se ujm iniciativy v rozvoji vroby a obchodu, jej pozice byla v t dob ji nepehldnuteln a kupn sla znan. Movit obchodnci a emeslnci byli rzem hlavnmi klienty tehdejch architekt. A protoe jejich ivotn styl byl odlin od nezvaznho a povrchnho ivota lechty, mli pochopiteln i jin poadavky na bydlen. V nov stavnch domech vznikaj ti oddlen typy prostor. Za prv je to st spoleensk s pijmacm salonem a jdelnou, dle prostory soukrom, v nich pnsk a dmsk budory, dtsk pokoje a jin. A nakonec st hospodsk, to je kuchy, ppravna jdla, spirna, komora a podobn. V t dob je kuchy ji zce specializovanou mstnost vetn profesionlnho vybaven odpovdajcho dob. Postupn se zanaj objevovat i zdobn prvky a ve vt me jsou pouvny pestr barvy. Veker nbytek, a ji reprezentan nebo kuchysk, se vyrbl bez vjimky individuln. Kuchyn jako takov se ji zan zaizovat pesn urenmi kusy nbytku a mstnost se dl na sekce. Byla zde vylenn st pro ppravu jdla, vaen, myt ndob a podobn, vdy s odpovdajcm zazenm.Zdobn secese
Uritou vvojovou stagnaci zaznamenvme na pelomu 19. a 20. stolet v obdob nazvanm historismus. Ve potebn bylo ji vymyleno a v podstat nebylo ji co elov pozmnit. Proto se nemrn velk pozornost vnovala zdobnm architektonickm prvkm. Mno v podstat zbyten msy, sokly, obliny na bonch stnch i dvech. Vrobci stle jen kopruj a modifikuj tvary nbytku urenho do m칻anskch dom a pomrn mal pozornost je vnovna prostorovm i funknm poadavkm. Toto obdob kon seces, kdy dekorativnost dosahuje vrcholu. Zmna je neodkladn a pichz nhle, tak, jak se po prvn svtov vlce mn sociln uspodn a spolenost se vymauje z psn senrovanch konvenc. Zkonit se dostavuje reakce a secesi s jejmi kudrlinkami nahrazuje prost a stroh urbanismus. Toto mylen, reprezentovan Le Corbusierem a jeho "stroji na bydlen", se neme nedotknout tak interiru. Nepodstatn je odstraovno a dlna zvan kuchyn se zan oproovat od veho zbytenho a klade vt draz na funknost.Sektorov revoluce
S nstupem moderny ruku v ruce s technickm rozvojem konen dochz k potlaen zdobnch prvk a kuchysk nbytek se zjednoduuje. Ke slovu pichz navrhovn jednotlivch sknk pro specifick uren. Ty se skldaj do libovolnch kompozic pesn vyhovujcch chodu domcnosti. Zvltn draz je pitom kladen na zharmonizovn rozmrovch, kompozinch a propornch vztah kad skky. Po jejich instalaci vznik ideln een celek. V tomto obdob se tak masov ustupuje od individulnho een a oblibu zskv podstatn levnj sriov vroba. V obdob po 2. svtov vlce, kdy se kompletn mnil ivotn styl a sociln rozdly se "dobrovoln" srovnvaly, je stle zetelnj snaha o nov pohled na design nbytku a s tm pochopiteln i kuchyn. Vznikaj kuchysk sestavy, od skn na vaen, kter byly jedinm eenm populrnch garsonek, pes kuchysk kouty a po samostatn velkolep een kuchysk soupravy, vtinou ale v samostatnch mstnostech. Tento trend petrvval v na zemi tm do konce 20. stolet.Kruh se uzavr
Teprve v poslednch letech, v pm souvislosti piklnn spolenosti k zpadnm vlivm a vrazn odlinmu ivotnmu stylu, sledujeme vznamn pokrok i ve vnmn obytnho prostoru. U nen socialisticky stylizovan a do t doby vce i mn izolovan kuchy se konen odkrv okolnmu prostoru. Prosazuje se ve spoleenskm a obytnm prostoru. Kuchy nen ji vnmna jen elov a projevuj se i dal nov a modern materily, kter ji posouvaj do jin rovn. A tak, jak tomu bylo na potku, sejde se cel rodina, dnes ji ne kolem ohnit, ale u stolu, aby si vichni mohli v pohod a neruen ut domc pohodu.Vn babiinch buchet
Tajemstvm pvabu rustikln kuchyn je v jej vrohodnosti. Dleit je kad detail jednotlivch parti nbytku, skladba sestavy, uit materil a jeho zpracovn. Podl skuten run prce je v tomto ppad nezastupiteln. Ned se nahradit sebedokonalej technologi sriov vroby. Proto se krom klasickch vrobnch postup vyuvaj i pvodn, run provdn prce, jakmi jsou fldrovn a patinovn, technologie lazurovn a kartovn jehlinatch devin. Kuchyn s touto pravou jsou skutenou replikou dobovho nbytku.
Devo jako zklad
Je samozejmost, e i stylov kuchyn jsou vybaveny prvotdn mechanikou, kovnm a doplky garantujcmi dlouhodobou spolehlivost a vysok uivatelsk komfort. Pro dokonal vizuln dojem je uvno kompletnho spektra listnatch devin - nejastji dubu, fldrovanho buku, hrun, ten i ole, bzy, javoru a oechu. Z jehlinatch devin se vtinou uv borovice a smrk - prodn i lazurovan, patinovan, voskovan nebo kartovan. Korpusy zkladnch nbytkovch prvk jsou bud' masivn, nebo z lamint v devnm deznu. Prosklen i jinak exponovan skky jsou nejastji dhovan.Stylov spotebie
Pokraovn pt...
Pevzato z Home 7/2004