Kotlík nad ohni¹tìm
Prvobytnì pospolná spoleènost se sesedala v kruhu kolem ohnì, který byl nejen zdrojem tepla a svìtla, ale také prostøedkem k pøípravì potravy. Archeologické nálezy prokazatelnì dokládají, ¾e oddìlené kuchyòské kouty a místnosti vyu¾ívalo ve svých obydlích lidstvo ji¾ kolem ètvrtého tisíciletí pøed na¹ím letopoètem. Zprvu to bylo jen otevøené ohni¹tì, ke kterému postupnì pøibývalo dal¹í zaøízení a technologické vybavení. Kuchyò zaèala svùj dramatický rozvoj.Úèelnì a prakticky
Ve støedovìké kuchyni vidíme ji¾ v¹echny nám známé prvky, i kdy¾ stále je¹tì ve více ménì primitivní podobì. Pomalu mizí èerné kouty s otevøeným ohni¹tìm a pøibývá zaøízení a nábytek urèený právì jen pro kuchynì. Ale ka¾dý jednotlivý kus byl vyrábìn samostatnì a pouze pro konkrétní a pøesnì vymezenou potøebu. Tak¾e v tìchto historických kuchyních, pokud se dochovaly v pùvodním stavu, sice nacházíme ohni¹tì èi pece, skøínì na nádobí, truhlice na ulo¾ení zásob obilí, lavice, stoly a ¾idle, ale interiér nikdy nebyl navrhován jako celek a prvky byly vyrobeny nejen z rùzných materiálù, ale také v pomìrnì znaèném èasovém odstupu a tudí¾ i jiném stylu. Kuchynì té doby pùsobily neuspoøádanì, i kdy¾ v té zmìti tvarù a barev lze spatøit znaèný pùvab. Dlu¾no ale dodat, ¾e rozhodnì nebyly vizitkou domácnosti, jak tomu bývá nyní. Veliký rozdíl byl mezi kuchynìmi mìstskými a venkovskými. Vyplývalo to pøedev¹ím ze zcela odli¹ného ¾ivotního stylu. Chud¹í vrstvy obyvatel bì¾nì vyu¾ívaly kuchyò i k bydlení, ale ¹lechtické paláce a po jejich vzoru i sídla bohat¹ích mì¹»anù mìla kuchyò oddìlenou od spoleèenské èásti domu. Majitel sem zavítal jen málokdy, proto¾e provoz zaji¹»ovalo více èi ménì poèetné slu¾ebnictvo. Vchod do takovéto kuchynì býval oddìlený v zadní èásti domu. Tento styl nacházíme a¾ do období baroka prakticky po celé Evropì.Individuální pøístup
Tím, jak sílila moc mì¹»anù a klesal vliv aristokracie, mìnily se i bytové prvky. Støední vrstva se ujímá iniciativy v rozvoji výroby a obchodu, její pozice byla v té dobì ji¾ nepøehlédnutelná a kupní síla znaèná. Movití obchodníci a øemeslníci byli rázem hlavními klienty tehdej¹ích architektù. A proto¾e jejich ¾ivotní styl byl odli¹ný od nezávazného a povrchního ¾ivota ¹lechty, mìli pochopitelnì i jiné po¾adavky na bydlení. V novì stavìných domech vznikají tøi oddìlené typy prostorù. Za prvé je to èást spoleèenská s pøijímacím salonem a jídelnou, dále prostory soukromé, v nich pánské a dámské budoáry, dìtské pokoje a jiné. A nakonec èást hospodáøská, to je kuchyò, pøípravna jídla, spi¾írna, komora a podobnì. V té dobì je kuchyò ji¾ úzce specializovanou místností vèetnì profesionálního vybavení odpovídajícího dobì. Postupnì se zaèínají objevovat i zdobné prvky a ve vìt¹í míøe jsou pou¾ívány pestré barvy. Ve¹kerý nábytek, a» ji¾ reprezentaèní nebo kuchyòský, se vyrábìl bez výjimky individuálnì. Kuchynì jako taková se ji¾ zaèíná zaøizovat pøesnì urèenými kusy nábytku a místnost se dìlí na sekce. Byla zde vyèlenìná èást pro pøípravu jídla, vaøení, mytí nádobí a podobnì, v¾dy s odpovídajícím zaøízením.Zdobná secese
Urèitou vývojovou stagnaci zaznamenáváme na pøelomu 19. a 20. století v období nazývaném historismus. V¹e potøebné bylo ji¾ vymy¹leno a v podstatì nebylo ji¾ co úèelovì pozmìnit. Proto se neúmìrnì velká pozornost vìnovala zdobným architektonickým prvkùm. Mno¾í v podstatì zbyteèné øímsy, sokly, obliny na boèních stìnách i dveøích. Výrobci stále jen kopírují a modifikují tvary nábytku urèeného do mì¹»anských domù a pomìrnì malá pozornost je vìnována prostorovým i funkèním po¾adavkùm. Toto období konèí secesí, kdy dekorativnost dosahuje vrcholu. Zmìna je neodkladná a pøichází náhle, tak, jak se po první svìtové válce mìní sociální uspoøádání a spoleènost se vymaòuje z pøísnì se¹nìrovaných konvencí. Zákonitì se dostavuje reakce a secesi s jejími kudrlinkami nahrazuje prostý a¾ strohý urbanismus. Toto my¹lení, reprezentované Le Corbusierem a jeho "stroji na bydlení", se nemù¾e nedotknout také interiéru. Nepodstatné je odstraòováno a dílna zvaná kuchynì se zaèíná opro¹»ovat od v¹eho zbyteèného a klade vìt¹í dùraz na funkènost.Sektorová revoluce
S nástupem moderny ruku v ruce s technickým rozvojem koneènì dochází k potlaèení zdobných prvkù a kuchyòský nábytek se zjednodu¹uje. Ke slovu pøichází navrhování jednotlivých skøínìk pro specifické urèení. Ty se skládají do libovolných kompozic pøesnì vyhovujících chodu domácnosti. Zvlá¹tní dùraz je pøitom kladen na zharmonizování rozmìrových, kompozièních a proporèních vztahù ka¾dé skøíòky. Po jejich instalaci vzniká ideálnì øe¹ený celek. V tomto období se také masovì ustupuje od individuálního øe¹ení a oblibu získává podstatnì levnìj¹í sériová výroba. V období po 2. svìtové válce, kdy se kompletnì mìnil ¾ivotní styl a sociální rozdíly se "dobrovolnì" srovnávaly, je stále zøetelnìj¹í snaha o nový pohled na design nábytku a s tím pochopitelnì i kuchynì. Vznikají kuchyòské sestavy, od skøíní na vaøení, které byly jediným øe¹ením populárních garsonek, pøes kuchyòské kouty a¾ po samostatné velkolepì øe¹ené kuchyòské soupravy, vìt¹inou ale v samostatných místnostech. Tento trend pøetrvával v na¹í zemi témìø do konce 20. století.
I sektor mù¾e být krásný. Tato kuchyò je z roku 1934. (F. L. Wright)
Tato moderní kuchyò vznikla v roce 1953. (F. L. Wright)
Kruh se uzavírá
Teprve v posledních letech, v pøímé souvislosti pøiklánìní spoleènosti k západním vlivùm a výraznì odli¹nému ¾ivotnímu stylu, sledujeme významný pokrok i ve vnímání obytného prostoru. U¾ není socialisticky stylizovaný a do té doby více èi ménì izolovaná kuchyò se koneènì odkrývá okolnímu prostoru. Prosazuje se ve spoleèenském a obytném prostoru. Kuchyò není ji¾ vnímána jen úèelovì a projevují se i dal¹í nové a moderní materiály, které ji posouvají do jiné úrovnì. A tak, jak tomu bylo na poèátku, sejde se celá rodina, dnes ji¾ ne kolem ohni¹tì, ale u stolu, aby si v¹ichni mohli v pohodì a neru¹enì u¾ít domácí pohodu.Vùnì babièèiných buchet
Tajemstvím pùvabu rustikální kuchynì je v její vìrohodnosti. Dùle¾itý je ka¾dý detail jednotlivých partií nábytku, skladba sestavy, u¾itý materiál a jeho zpracování. Podíl skuteèné ruèní práce je v tomto pøípadì nezastupitelný. Nedá se nahradit sebedokonalej¹í technologií sériové výroby. Proto se kromì klasických výrobních postupù vyu¾ívají i pùvodní, ruènì provádìné práce, jakými jsou fládrování a patinování, technologie lazurování a kartáèování jehliènatých døevin. Kuchynì s touto úpravou jsou skuteènou replikou dobového nábytku.
Døevo jako základ
Je samozøejmostí, ¾e i stylové kuchynì jsou vybaveny prvotøídní mechanikou, kováním a doplòky garantujícími dlouhodobou spolehlivost a vysoký u¾ivatelský komfort. Pro dokonalý vizuální dojem je u¾íváno kompletního spektra listnatých døevin - nejèastìji dubu, fládrovaného buku, hru¹nì, tøe¹nì i ol¹e, bøízy, javoru a oøechu. Z jehliènatých døevin se vìt¹inou u¾ívá borovice a smrk - pøírodní i lazurovaný, patinovaný, voskovaný nebo kartáèovaný. Korpusy základních nábytkových prvkù jsou bud' masivní, nebo z laminátù v døevìném dezénu. Prosklené i jinak exponované skøíòky jsou nejèastìji dýhované.Stylové spotøebièe
Pokraèování pøí¹tì...
Pøevzato z Home 7/2004