Jste připraveni na suché léto?

Zatímco dříve se dešťová voda obvykle odváděla prostřednictvím stokové sítě, dnes to podle platné legislativy není možné. Dešťovou vodu by měli majitelé nemovitostí v ideálním případě vracet přírodě - nejlépe a nejjednodušeji formou zasakování do okolní půdy. Slouží k tomu různá vsakovací zařízení, jako jsou nádrže, příkopy a vsakovací šachty. 

Geologický posudek a následné vsakovací zkoušky rozhodnou o tom, zda je možné nashromážděnou vodu vsakovat či nikoli. Následně projektant rozhodne, jaký objem, typ a konstrukci zasakovací nádrže nejlépe použít. Příkladem mohou být akumulační boxy Wavin Q-Bic Plus, které jsou vyrobené z čistého polypropylenu, jsou modulovatelné a lze je podobně jako lego poskládat do takové velikosti a objemu, který odpovídá požadovaným parametrům. 

Pokud zasakování není z geologického či jiného důvodu možné, přichází ke slovu další alternativa – zadržování, neboli retence. I pro tento účel můžete využít zmiňované boxy. Zadržovanou vodu je pak možné využívat pro vlastní provoz jako vodu užitkovou, například k zalévání nebo splachování, nebo po vyřízení povolení od správce kanalizace je regulovaně vypouštět do jednotné kanalizace. 

V takovém případě je ale potřeba vodu nejdříve vyčistit. Srážková voda totiž absorbuje celou řadu nečistot, před kterými musíte ochránit zdroje podzemní vody. Řešit se to dá např. zakomponováním filtrační šachty pro zachycení hrubých nečistot či separační šachty a odlučovače k odfiltrování nejjemnějších plovoucích a unášených částic. 

Vodu přírodě pomůže vrátit i co nejmenší využití zpevněných ploch. Parkoviště u domu se přece nemusí hned betonovat nebo asfaltovat, skvěle bude vypadat i ze zasakovacích tvárnic, které umožňují jak snadné vsakování vody dešťové vody, tak i růst rostlin. 

Velmi účinné jsou i zelené střechy, které se v poslední době začínají objevovat v městské zástavbě. Pokud se místo standardní rovné střechy zrealizuje střecha zelená pokrytá vegetací, vrstvy střechy tak minimálně 40 % srážkové vody absorbují a umožní, aby se odpařila zpět do ovzduší. Kromě ekologických výhod přinášejí zelené střechy i výhody estetické - tvoří prostředí vhodné pro trvalý růst rostlin a pokud je střecha navíc pochozí, může být místem k odpočinku a relaxaci. 

Mezi nesporné výhody zelených střech také patří vyřešení problémů vlhkosti ve stavbě. Není potřeba obávat se vzniku plísní, nebo naopak nedostatku vlhkosti v místnostech. Navíc funguje i jako regulátor teploty, v letním horku odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a zemina zpomaluje prostupování tepla, díky čemuž je v interiéru chladněji, a v zimě zase zemina udržuje uvnitř stavby teplo. Zelená střecha také vytváří ochranu před přímým účinkem UV záření, teplotními výkyvy i účinky větru, deště a sněhu. 

Základním požadavkem na proveditelnost zelené vegetační střechy je dostatečná únosnost konstrukce střechy. Nutné je počítat nejen s hmotností zeminy, která obvykle zaujímá cca 150 mm, ale i s hmotností vegetace a všech ostatních vrstev střechy, ke kterým patří jak filtrační vrstva, obvykle reprezentovaná geotextílií, tak hydroakumulační a drenážní vrstva, odolná hydroizolace, separační vrstva a pevná tepelná izolace s účinnou parozábranou. 

Další důležitý prvek zelené střechy představuje kvalitní odvodňovací systém, nejlépe podtlakový, protože i při menším počtu střešních vtoků dokáže odvést více vody za kratší dobu. A to je v době extrémního sucha provázeného silnými přívalovými dešti důležité.