Okna na sever
Ačkoli okno orientované na sever není vhodné pro umístění většiny bohatě kvetoucích rostlin, i na něm lze vytvořit oázu, která ve své bujné zeleni může být velice krásná. Právě tam, na severním okně, se daří rostlinám, které nesnášejí přímé slunce. Navíc v určité roční době je lze oživit i rostlinami, jež právě kvetou. K těm, které mohou výborně prospívat na severním okně, jež je sporé na světlo, patří například kamélie, primule, azalka, asparágus, brambořík, dařit se tam bude i araukárii, arálii či aspidistře. Tyto rostliny zde mohou dokonce mít své stálé stanoviště, zejména když v místnosti se severním oknem nepřekračuje teplota 15 °C.
Jinak platí, že pro většinu pokojových květin je optimální teplotní rozmezí 15–21°C. Vliv teploty však nemůžeme posuzovat odděleně od ostatních faktorů, především světla a vlhkosti. Hlavně v zimě je nutné, abychom svým pokojovkám podle množství světla upravili i tepelné poměry. Světlomilným rostlinám snižujeme v porovnání s jejich obvyklými požadavky teplotu o 2–5 °C. To proto, aby nebyly nuceny do růstu a nevytahovaly se. V souvislosti s tím značně omezíme i zálivku.
Dělení podle původu
Nároky pokojových rostlin na teplotu v zimě jsou dány životním prostředím jejich původních domovů. Podle požadavků na teplotu v zimních měsících je dělíme do tří hlavních skupin: rostliny studenodomé, kterým v zimě vyhovuje teplota 3–10 °C i více, rostliny subtropické, tedy rostliny poloteplých místností se zimní teplotou 8–15 °C i více a rostliny tropické – teplodomé, které v zimě vyžadují teplotu 18 – 25 °C a více.
Mezi dekorativní květiny, které jsou vhodné do chladného prostředí, kde dobře snášejí teplotu mezi 8 až 16 °C a kde se spokojí i s nepřímým světlem, patří například vavřín ušlechtilý, oleandr, klívie, prodara japonská, aukuba japonská, sparmanie – pokojová lipka, žumen jižní, kalokvět okoličnatý, rozmarýna lékařská aj.
Aby měly pěstované rostliny co nejlepší vegetační podmínky, stavěly se v závislosti na průměrných ročních teplotách různé typy skleníků. Svého druhu skleník je i zasklená lodžie či balkon domu. Mnozí lidé tak tyto prostory i využívají. Protože se nejedná o skleník vytápěný, je vhodný k přezimování poněkud choulostivých rostlin nebo pro pěstování skalniček. Jestliže v něm neklesá teplota pod bod mrazu, v noci by neměla být nižší než 2 °C, můžeme uvažovat o chladném, bezmrazém skleníku, v němž mohou přezimovat i rostliny citlivé na mráz a mohou se v něm pěstovat některé kvetoucí hrnkové rostliny. Bezmrazý skleník můžeme prakticky využít k pěstování všech druhů rostlin, které bychom umístili v nevytápěném skleníku. Jako skleník bez topení lze v zimě využít i uzavřenou terasu. Opět to znamená, že tam mohou přezimovat všechny rostliny, kterým vyhovuje teplota pod 5 °C.
Kvalitní větrání zaskleného prostoru alespoň za slunného zimního dne je důležité jako prevence proti vlhkosti a vzniku podmínek příznivých pro hnilobné procesy v zimě. V tomto ročním období je zapotřebí udržovat „suchou“ atmosféru.
Obecně platí, že do prostředí bytu jsou nejvhodnější rostliny, které se umísťují do poloteplých, tj. temperovaných skleníků, kde bývá minimální denní teplota v rozpětí mezi 10 a 13 °C a noční 7 °C, případně i některé rostliny ze studených, tedy nevytápěných skleníků či skleníků chladných, bezmrazých.
O požadavcích pokojových rostlin na světlo se dočtete zde:
Světlomilné a stínomilné
Ačkoli okno orientované na sever není vhodné pro umístění většiny bohatě kvetoucích rostlin, i na něm lze vytvořit oázu, která ve své bujné zeleni může být velice krásná. Právě tam, na severním okně, se daří rostlinám, které nesnášejí přímé slunce. Navíc v určité roční době je lze oživit i rostlinami, jež právě kvetou. K těm, které mohou výborně prospívat na severním okně, jež je sporé na světlo, patří například kamélie, primule, azalka, asparágus, brambořík, dařit se tam bude i araukárii, arálii či aspidistře. Tyto rostliny zde mohou dokonce mít své stálé stanoviště, zejména když v místnosti se severním oknem nepřekračuje teplota 15 °C.
Teplota není samostatným faktorem
Jinak platí, že pro většinu pokojových květin je optimální teplotní rozmezí 15–21°C. Vliv teploty však nemůžeme posuzovat odděleně od ostatních faktorů, především světla a vlhkosti. Hlavně v zimě je nutné, abychom svým pokojovkám podle množství světla upravili i tepelné poměry. Světlomilným rostlinám snižujeme v porovnání s jejich obvyklými požadavky teplotu o 2–5 °C. To proto, aby nebyly nuceny do růstu a nevytahovaly se. V souvislosti s tím značně omezíme i zálivku.
Dělení podle původu
Nároky pokojových rostlin na teplotu v zimě jsou dány životním prostředím jejich původních domovů. Podle požadavků na teplotu v zimních měsících je dělíme do tří hlavních skupin: rostliny studenodomé, kterým v zimě vyhovuje teplota 3–10 °C i více, rostliny subtropické, tedy rostliny poloteplých místností se zimní teplotou 8–15 °C i více a rostliny tropické – teplodomé, které v zimě vyžadují teplotu 18 – 25 °C a více.
Mezi dekorativní květiny, které jsou vhodné do chladného prostředí, kde dobře snášejí teplotu mezi 8 až 16 °C a kde se spokojí i s nepřímým světlem, patří například vavřín ušlechtilý, oleandr, klívie, prodara japonská, aukuba japonská, sparmanie – pokojová lipka, žumen jižní, kalokvět okoličnatý, rozmarýna lékařská aj.
Skleník v zimě
Aby měly pěstované rostliny co nejlepší vegetační podmínky, stavěly se v závislosti na průměrných ročních teplotách různé typy skleníků. Svého druhu skleník je i zasklená lodžie či balkon domu. Mnozí lidé tak tyto prostory i využívají. Protože se nejedná o skleník vytápěný, je vhodný k přezimování poněkud choulostivých rostlin nebo pro pěstování skalniček. Jestliže v něm neklesá teplota pod bod mrazu, v noci by neměla být nižší než 2 °C, můžeme uvažovat o chladném, bezmrazém skleníku, v němž mohou přezimovat i rostliny citlivé na mráz a mohou se v něm pěstovat některé kvetoucí hrnkové rostliny. Bezmrazý skleník můžeme prakticky využít k pěstování všech druhů rostlin, které bychom umístili v nevytápěném skleníku. Jako skleník bez topení lze v zimě využít i uzavřenou terasu. Opět to znamená, že tam mohou přezimovat všechny rostliny, kterým vyhovuje teplota pod 5 °C.
Kvalitní větrání zaskleného prostoru alespoň za slunného zimního dne je důležité jako prevence proti vlhkosti a vzniku podmínek příznivých pro hnilobné procesy v zimě. V tomto ročním období je zapotřebí udržovat „suchou“ atmosféru.
Obecně platí, že do prostředí bytu jsou nejvhodnější rostliny, které se umísťují do poloteplých, tj. temperovaných skleníků, kde bývá minimální denní teplota v rozpětí mezi 10 a 13 °C a noční 7 °C, případně i některé rostliny ze studených, tedy nevytápěných skleníků či skleníků chladných, bezmrazých.
O požadavcích pokojových rostlin na světlo se dočtete zde:
Světlomilné a stínomilné
