Jak se na mlýně žilo a žije dnes

Na návštěvě v Dašovském mlýně

Hledáte-li tip na výlet, zavítejte do Dašova, zapadlé vesničky nedaleko Štěměch na Vysočině. Po cestě do Dašova se sotva vejde jedno auto a vy budete mít pocit, že jedete na konec světa. Litovat však nebudete. Dašovský mlýn vás okouzlí a tamější lidé stejně tak.

Přijíždíme do Dašova, vesničky, která čítá jen pár místních rodin. Najít mlýn není těžké. V bráně stojí paní mlynářka a vítá nás ve stylových šatech. Rodině Mastných trvalo zhruba 20 let, než uvolnila prostory starého mlýna a připravila je k prohlídkám. V roce 2011 otevírá Muzeum Dašovský mlýn, přesně na sté výročí velké přestavby z původního českého složení na mlýn válcový.
Pohnuté osudy zdejších mlynářů
Prohlídku začínáme v prvním patře. Oči nám těkají z místa na místo, z jedné zajímavé věci na druhou. Paní mlynářka nás nechá chvíli rozkoukat a pak začíná vyprávět o historii vesnice Dašov a zdejšího mlynářství: „Ústně se traduje, že byl mlýn založen v roce 1353, za doby Karla IV. Určitě tomu nebylo později než v roce 1466, protože tou dobou už jsou Dašovice psány jako ves pustá a ten mlýn patřil k ní.”



Přicházíme ke starým fotografiím. „O prvním doloženém mlynáři z roku 1536 víme jenom to, že měl platit každého půl roku 22 grošů, čtyři slepice a 24 vajec. Ve středověku totiž mlýny stavěla šlechta a mlynářům je jen pronajímala,” vysvětluje tehdejší poměry paní Mastná a ukazovátkem cestuje po rodokmenu. Jsme svědky pohnutých osudů mlynářů. Vyslechneme si příběh o vystudovaném doktorovi, který zanechává své kariéry v pražské nemocnici, a přichází své sestře vypomáhat s mlýnem, nebo o nešťastné lásce dvou snoubenců, kteří spáchají sebevraždu. Dostáváme se k vrcholu stromu života. To už nás paní mlynářka seznamuje se svými předky, prababičkou a pradědečkem, o kterých mluví s velkou úctou. 
Mlynářství - to je dřina a dřina
Výklad o historii mlýna i mlynářství doplňují dílčí expozice, které přibližují všední život tehdejších lidí. Divíme se, kolik práce dalo tkaní lnu, obdivujeme peníze z doby Karla IV. a hádáme, k čemu sloužila ta spousta zachovalých nástrojů. „Všech 99 % exponátů pochází přímo odsud, z Dašovského mlýna. Nic není sváženo z ostatních muzeí,” upozorňuje nás průvodkyně a pobízí nás: „Na vše se mě ptejte. Lidé, hlavně z města, nevědí, na co který nástroj sloužil, ale ti starší z vesnic si to ještě pamatují.”


Po fundovaném povídání o technologii celého procesu mletí procházíme všemi čtyřmi patry mlýna a zastavujeme se u jednotlivých strojů. Dozvídáme se, že život tehdejších mlynářů nebyl vůbec tak slastný, a naše představy o mlynářském bohatství jsou rázem vyvráceny. Mlynáři velmi často trpěli nemocemi plic z nadmíry prašného prostředí, poruchami sluchu, ale také revmatismem, protože bydleli u vody. „Nebylo výjimkou, že mlynářovi chyběly nějaké prsty. Ono uhlídat všechny stroje dalo velkou práci. Znám žijícího mlynáře se dvěma prsty na ruce,” přibližuje nám realitu mlynářů paní Mastná. 
Když po příkrých schodech vystoupíme do nejvyššího patra, neubráníme se nadšenému zavýsknutí. „Všichni návštěvníci říkají jéé a mně je to líto. Když si představím, kolik exponátů ještě máme schováno a hledáme jen čas, abychom vše mohli zrestaurovat a vystavit,” povzdechne si mlynářka a ukazuje do přeplněné zadní části půdy, která teprve na odkrytí čeká.
„Tato pračka byla v té době velice drahá. Stála jako kráva. Ono i dnes stojí pračky jako kráva, jen je tu malý rozdíl. Tu krávu dříve potřebovali více,“ představuje nám stroj jako z jiného světa paní mlynářka.„Tato pračka stála jako kráva."
I kdybychom na tomto místě zůstali o hodinu déle, nemohli bychom si vše prohlídnout důkladně. Stará dětská postýlka plná starých dětských hraček, ukázka časopisů tehdejší doby, přehlídka secesní módy včetně svatebního klobouku prababičky paní průvodkyně z roku 1910 - to je jen malý výčet exponátů, u kterých se zastavíte a přemýšlíte, jak je možné, že se to zachovalo. „Tato pračka byla v té době velice drahá. Stála jako kráva. Ono i dnes stojí pračky jako kráva, jen je tu malý rozdíl. Tu krávu dříve potřebovali více,“ představuje nám stroj jako z jiného světa paní mlynářka. Po všech stěnách jsou rozvěšeny pytle a my se dozvídáme, že tato dílčí výstava je velmi unikátní: „Muzejníci nám to velice chválili, že to ještě nikde neviděli. Těch pytlů jsme tu našli přes 150. Mají na sobě nápisy, takže víme, že tu máme pytle třeba z Cuby, Kanady, Brazílie, Číny nebo Dakkaru.” 
Přes čtyři patra až k srdci mlýna
V nejvyšším patře,  tzv. čistírně, kvůli bezpečnosti procházíme po přídavných mostcích, protože původní podlaha z půlkulatin už něco pamatuje. Můžeme si detailně prohlédnout všechny stroje. „Hlavní pohonná transmise byla poháněna přes 4 patra vodním kolem. 70 let se to nehnulo a pořád to všechno funguje,” spouští mlynářka stroje a my se neubráníme vzpomínce na známou filmovou scénu s mlynářem Ladislavem Smoljakem.

Poté sestoupáme až do podzemí. Míjíme nádherné „barokní hranice” - nosné konstrukce mlýna - a před námi se objevuje srdce celého mlýna. Mlýnské kolo vidíme už moderní, protože v roce 1920 proběhla výměna toho původního, celodřevěného. A víte, jaké dřevo se používalo na výrobu soukolí? „To se pokácel celý dub, na 30 let se zakopal do země, aby se to dřevo utužilo a z toho se pak vyřezala hřídel..., ” vypráví paní Mastná. I když se mlynářské kolo zastavilo v roce 1940, my máme pocit, že se tu někde pan mlynář opět objeví, opráší mlynářskou čepici a roztočí soukolí.
Kachlová kamna, která si s manželem sami postaviliJak bydlí mlynářka v 21. století
A jak se člověk v 21.století dostane na mlýn? „Já jsem tady u babičky a dědy prožila to nejkrásnější dětství. Tady to považuju za domov, ne v Třebíči, kde jsem žila celá studentská léta. Vždycky jsem se sem chtěla vrátit. Jen na manžela jsem musela pomalu. On byl městské dítě, takže nejprve jsme sem jezdili jen jako na chalupu, pak si tady zřídil dílnu a pak jsme se sem přestěhovali,” usmívá se paní mlynářka a zavádí nás do soukromých prostor vlastního bydlení. Navštěvujeme výměnek a pokoj pana doktora, jednoho z generace mlynářů, pak přicházíme do kuchyně, kde nám ukazuje kachlová kamna, která si s manželem sami postavili. Vedle kamen stojí koš se dřevem a my si živě představujeme, jak paní mlynářka přiloží a zadělá na poctivé domáci buchty. 
09.08.2013 | Jana Vaňková

BYDLENÍ.CZ doporučuje

  • Ing. Karel Peterka - THERMO PLUS - projektový ateliér

    Projektový ateliér Ing. Karla Peterky nabízí individuální i typové projekty rodinných domů. Dále projekty novostaveb a rekonstrukcí bytových domů včetně půdních vestaveb.

  • Less Mess storage

    Pronájem skladovacích prostor pro soukromé osoby i firmy. Krátkodobý či dlouhodobý pronájem zabezpečených kójí v různých velikostech mohou občané využít při stěhování a k úschově věcí, pro které doma nemají místo (kola, lyže, sezónní věci). Firmy sklady využívají jako archiv a ke skladování obchodního zboží.

  • Mountfield a.s.

    Společnost Mountfield je největší specializovaný prodejce zahradní techniky, zahradního nábytku a bazénů v České republice a na Slovensku. Na trhu působí již více jak 30 let. V současnosti provozuje 76 prodejních center, z toho 58 v Čechách a 18 na Slovensku. Mountfield je také největším výrobcem bazénů a bazénového příslušenství a své výrobky úspěšně exportuje do 46 zemí světa. Provozuje i svůj e-shop.

  • AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group

    Objevte širokou nabídku dekorativních skel pro moderní interiér. Společnost AGC Flat Glass Czech je největší výrobce plochého skla a jeho aplikací ve střední a východní Evropě - vyrábí funkční skla pro architekturu a skla pro interiér.


BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444