S nápadem postavit v Královské oboře na Bílé hoře lovecký zámeček, německy řečeno "lusthaus", dům slastí a radovánek, přišel arcikníže Ferdinand Tyrolský, druhorozený syn císaře Ferdinanda I. Vzdělaný Habsburk, který byl v té době místodržícím v Čechách, byl také amatérským architektem, a tak sám načrtl plán zámečku v podobě šesticípé hvězdy. Jeho základy byly položeny v roce 1555 a v roce 1558 byl dostavěn. Bizarní stavbu středoevropského manýrismu vyzdobili italští umělci štuky, které dnes odborníci pokládají za unikát. Vzor pro obrazy z antické mytologie našli tvůrci v motivech z období římského císařství.
Pozoruhodný tvar Šalamounovy hvězdy, hexagramu, dodnes vzrušuje vyznavače ezoteriky. Alchymisté totiž v šesticípé hvězdě shledávali symbol pro spojení živlů ohně a vody, který nazývali "mystickou svatbou". Ale je možné, že pro Ferdinanda byla prostě symbolem planety Venuše čili lásky.
Ostatně stará legenda spojuje vznik letohrádku s láskou.
Jednadvacetiletý Ferdinand Tyrolský se zamiloval do Filipiny Welserové, plavovlasé augšpurské měšťanky. Jeho cit byl určitě velmi silný, protože si ji v roce 1557 tajně - jednalo se z hlediska panovnického rodu o mesalianci - vzal za manželku. Filipina byla půvabná, současníci jí lichotili přízviskem "bella Filipina". Za rok se Filipině narodilo první dítě. Existuje obraz, který ji zobrazuje s dětmi klečící před císařem a prosící o legalizaci sňatku s jeho synem. Ve skutečnosti se však prý Filipina s císařem osobně nesetkala, nikdy jí totiž neudělil audienci. Druhorozený císařův syn Ferdinand chtěl snad zapůsobit prostřednictvím mytologických obrazů na otce, aby změnil postoj k jeho nežádoucímu manželství s Filipinou. Hvězda, zpočátku nazývaná také Zlatá a Bílá i Světlá, byla několik desítek let nepochybně lusthausem: konaly se zde hony, hostiny, plesy… Její vzhled však byl odlišný od dnešní podoby: měla vysokou střechu s věžičkou a šesticípou hvězdou na vršku, vysoce přečnívala nad stromy v krajině a na druhém nádvoří, pod letohrádkem, stála míčovna. Ani dnešní ohradní zeď není původní.
Když procházíte letohrádkem, naleznete ve sklepní části, kde se kdysi skladovaly vinné sudy, miniaturní plánek proslulé bitvy. V přízemí můžete obdivovat jemné křehké stropní štuky, v prvním patře najdete pravděpodobně výstavu Památníku národního písemnictví, ale výš se nedostanete - právě tam byla hodovní síň, kde se radovalo panstvo a vyprávělo si zážitky z honitby. Kdoví, třeba se tam v noci prochází modrá paní, o níž se mi zmínil správce letohrádku. Duch švédské šlechtičny, kterou přivezl do Prahy švédský generál, aby se tu vyléčila. Povětří na Bílé hoře však dámě neprospělo, a tak zde zemřela.
V roce 1619 došlo v českých zemích ke stavovskému povstání proti katolickému panování. Již brzy se měly dějiny loveckého zámečku začít odvíjet spíše v linii démonické než erotické.
Zmiňme v této souvislosti prastarou pověst spojenou s místem, kde stojí Hvězda. Údajně zde byl ještě v předkřesťanských dobách uctíván dub. Tehdejší obyvatelé Čech, snad keltští druidové, tu udržovali posvátný věčný oheň. Druidové zmizeli a místo nich přišli křesťanští kněží. A ačkoli v blízkosti tohoto magického místa již stál Břevnovský klášter, lidé se prý báli posvátný dub porazit. V jiné pověsti se vypráví, že strom hlídal čert, démon, a teprve když zazněl první zvon z kláštera, démon utekl, prastarý dub byl poražen a z něj se dostavěla klášterní střecha.
Hvězda není spjata pouze s bitvou na Bílé hoře, ale také s význačným aktérem této bitvy - českým králem Friedrichem Falckým, přezdívaným zimní. Coby kurfiřt přijel do země na konci listopadu roku 1619 se svou chotí Alžbětou Stuartovnou. V době, kdy se pustil do dobrodružné politické akce a rozhodl se nechat si vložit na hlavu českou královskou korunu, mu bylo teprve třiadvacet let (nar. 16. 8. 1596). Když si bral v roce 1613 svou anglickou manželku, bylo oběma šestnáct let.
V tištěné Xantypě se ještě dočtete:
- jak Fridrich V. Falcký plaval nahý ve Vltavě a navštěvoval venkovské tancovačky - jak byla dvouhodinová bitva prohrána zbytečně - o krvavém konci letohrádku - o osudech slavných párů, které stály u historie letohrádku Hvězda
Fotografie: Filip Habart
