Vznášející se knihy najdete buď u Harryho Pottera nebo v Udělej si sám. Snažili jsme se tuto iluzi dovést k dokonalosti, a proto jsme vsadili všechno na jednu kartu. Jako povrchový materiál jsme zvolili pravé knihařské plátno, kterým jsme kašírovali desky z dřevěných lišt a šedého kartonu. Výsledný efekt je dokonalý a přitom snadný - stačí zvládnout pár jednoduchých knihařských pravidel (víc k této problematice na straně 8). Je to jen jeden ze tří nápadů, jak nechat zmizet nástěnnou polici - a to vše bez sebemenší špetky černé magie ...
Počteníčko v pohodlíčku: Hezky se uvelebit na kanapi, přehodit přes sebe vlněnou deku, začíst se do nové knihy a přitom mít všechny oblíbené tituly doslova na dosah ruky - díky poličkám, které dají skvěle vyniknout i okrasným předmětům.
Plátno z knihařských potřeb a 3 mm silný karton jako nosný materiál propůjčí poličkám v podobě knih absolutně realistický vzhled. Praktickými pomocníky jsou řezací kolečko a knihařská kostka.
| Jak vzniká atrapa knihy Konstrukce atrapy je velmi jednoduchá, ale vyžaduje přesnost při práci s knihařským plátnem. Plátno se natře klihem a na něj se pokládá karton. Nikdy ne naopak! S položeným kartonem už se pak téměř nedá hnout, takže je třeba trefit se hned napoprvé. Poličky, které nepřijdou ani na 100 korun za kus, vám budou dělat radost každý den. |
|
1. Základ poličky tvoří dřevěná konstrukce z lišt o rozměru 1 x4 cm a hranolů o rozměru 4x4 cm. Lišty na obou koncích zaoblíme - na jednom vypoukle, na druhém prohloubeně, aby se posílil vzhled knihy. Do hranolů vyvrtáme otvory pro pozdější upevňovací šrouby.
2. Dna tupě sklížíme pomocí svěradel.
3. Viditelné strany namalujeme světle šedou barvou a stínové spáry, které vznikly zaoblením, tmavě šedou barvou. Sortiment šedých barev nebývá příliš bohatý, proto je výhodnější namíchat si správné odstíny v potřebném množství vlastnoručně.
4. Obal knihy je složen ze tří částí. Dvou desek z 3 mm silného šedého kartonu a hřbetu z vlnitého kartonu (žlutý). Tyto části nejdříve slepíme trochou klihu pomocí odstřižků červeného knihařského plátna. Potom přistřihneme knihařské plátno s obvodovým přesahem zhruba 2 cm. Rohy sestřihneme do úhlu 45° a nalepíme zředěným knihařským klihem.
5. Oboustrannou lepicí páskou spojíme první stranu desek s dřevěnou konstrukcí.
6. + 7. Poličku připevníme pomocí šroubů a hmoždinek, odstraníme přesahující lepicí pásku a desky pevně přitlačíme ke konstrukci.
TIPY
Máte doma staré romány, které jste se chystali dát do sběru? Využijte jejich obalů a udělejte z nich poličky! Obal jednoduše přestříkejte lakem ve spreji a použijte jako na fotografii č. 5.
Výhodou je, že se obejdete bez speciálního klihu na potahování knihařským plátnem. Stačí obyčejný klih na dřevo (více informací v servisní části na straně 11), zředěný zhruba 10 % vody.
Levitující polička
Časopisy s lepenými hřbety jsou na tuto poličku z překližky přímo ideální.
1. Jako základní materiál použijeme 9 mm silnou překližku - odpovídající tloušťce časopisu. Neupravené hrany překližky uzavřeme tmelem a pečlivě obrousíme.
2. Potom je po celém obvodu natřeme světle šedou barvou a necháme důkladně vyschnout.
3. Vnitřek časopisu odstraníme z obálky pomocí napařovací žehličky nebo mírně hřejícího fénu. Nejvýhodnější je pracovat ve dvou - jeden nahřívá a druhý opatrně vytahuje vnitřek časopisu ze hřbetu. Ale pozor, obálka se může snadno spálit!
4. Překližku i vnitřek obálky přestříkáme kontaktním lepidlem a po krátkém odvětrání stlačíme k sobě.
5. Můžeme použít buď hladký gumový váleček nebo měkký hadřík.
6. Na upevnění ke stěně použijeme hliníkovou samosvornou lištu, jaká se používá na skleněné police.
Polička pro fajnšmekry
Zadní stěna by měla být co nejtenčí, aby polička visela co nejblíže u stěny. V našem případě jsme použili 6 mm silnou překližku, kterou jsme ze zadní strany přibili hřebíčky. U předchozí předsíňové poličky byl důležitý hladký a robustní povrch, proto jsme obětovali originální časopis.
1. U této varianty stačilo barevně okopírovat titulní a zadní stranu a dva hřbety časopisů. Při kopírování jsme si vypomohli dřevěnými lištičkami a svěradly, abychom mohli ofotit dva časopisy vedle sebe v co nejlepší kvalitě.
2. Teprve s hotovou kopií v ruce jsme se vypravili do stavebnin nechat si přiříznout desku z překližky. To proto, že většina kopírek nekopíruje skutečně 1 : 1, ale zmenšuje oproti předloze až o 2 %. Přesné rozměry tedy stanovíme podle kopie.
3. Poličku natřeme barvou na stěny a necháme co nejmatnější.
4. Lepidlem ve spreji nalepíme nejdříve hřbet časopisu a teprve potom titulní
a zadní stranu.
5. Jakmile lepidlo odvětrá, přestříkáme kopie bezbarvým lakem, aby se neodírala barva.
6. Nakonec připevníme polici se sklonem 30 % pomocí šroubů a hmoždinek ke stěně. Díky zešikmení budou všechny kuchařky i gurmánské časopisy hezky stát.
SERVIS
CO JE ... ?
ŘEZACÍ KOLEČKO
Pokud často stříháte látky, jemný papír nebo knihařské plátno, rozhodně se vám vyplatí pořídit si řezací kolečko (se žlutou rukojetí - viz strana 7). Čepel se při řezání otáčí, takže materiál neuhýbá. Řez je tak vždy čistý a přesný. Jednoduchá řezací kolečka v dobré kvalitě jsou k dostání již za cenu od cca 300 korun ve specializovaných obchodech, např. s textilní galanterií.
DALŠÍ INFORMACE:
SPRÁVNÝ KLIH
Chcete-li skutečně vázat knihy, pak si rozhodně nechte poradit ve specializované prodejně. Pro naše účely, tedy na výrobu atrapy, plně postačí jakýkoliv bílý klih. Klidně tedy můžete sáhnout po zbytku vodostálého klihu, rychloklihu nebo lakového klihu a zředit jej v požadovaném poměru. Správná konzistence připomíná zahuštěné mléko.
Převzato z časopisu Udělej si sám 2/2009
