Správné využití dešťové vody má nejenom ekologické a ekonomické důvody, ale je také zakotveno v naší legislativě. Města i samotní stavebníci by se tak měli naučit, jak srážkovou vodu vracet přírodě anebo s ní alespoň lépe hospodařit.
Vnímání úlohy dešťové vody se v průběhu minulého století značně měnilo. Dnes je nám však pojem hospodaření s dešťovou vodou dobře známý. Tento způsob správného nakládání se srážkovou vodou podporuje výpar, vsakování a pomalý odtok dešťové vody do lokálního koloběhu vody. Dříve byla dešťová voda odváděna pouze prostřednictvím stokové sítě. V současnosti už je více možností, kam dešťová voda odchází, ať už jde o odpařování do ovzduší, o vsakování do půdního a horninového prostředí nebo o zadržování a svod do jednotné kanalizace.
Původní motivací ke změně bylo snížení rizika záplav kvůli překročení kapacity stokových sítí díky rostoucí urbanizaci, postupně se však přidávaly další cíle. Tím posledním z nich je zvýšení odolnosti měst vůči klimatickým změnám. Postupně se ustupuje od co nejrychlejšího odvedení dešťové vody stokovou sítí a začíná se uplatňovat princip jejího zadržení a využití v městském prostoru, případně alespoň zpomalení jejího odtoku. Každá nová či rekonstruovaná stavba tak musí ze zákona mít na svém pozemku buď vsakovací nebo retenční opatření s regulací odtoku, případně musí srážkové vody z odvodňovaných ploch využívat pro vlastní provoz (např. závlaha či splachování).
Vsakování, retence a filtrace
Primárně by se měl každý stavebník snažit vracet srážkovou vodu zpět do přírody, a to nejlépe formou zasakování do okolní půdy. Slouží k tomu různá vsakovací zařízení, jako jsou nádrže, příkopy nebo tunelové systémy a vsakovací šachty. Geologický posudek a následné vsakovací zkoušky rozhodnou o tom, zda je možné shromážděnou vodu vsakovat či nikoli. Následně projektant rozhodne, jaký objem, typ a konstrukci zasakovací nádrže nejlépe použít. V úvahu je také potřeba vzít nutnost výkopových prací, snadnost instalace a kontroly. Příkladem mohou být akumulační boxy Wavin Q-Bic Plus, které jsou vyrobené z čistého polypropylenu, jsou modulovatelné a lze je poskládat do takové velikosti a objemu, který odpovídá požadovaným parametrům.
Lze je použít jak k zasakování, tak k retenci dešťové vody, a to i tam, kde je požadováno čištění a revize systému. Srážková voda totiž absorbuje celou řadu nečistot, před kterými je nutné ochránit zdroje podzemní vody. Řešit se to dá např. zakomponováním filtrační šachty pro zachycení hrubých nečistot či separační šachty a odlučovače k odfiltrování nejjemnějších plovoucích a unášených částic. Dešťová voda může také obsahovat různé chemické, ropné nebo jiné nebezpečné látky. K jejich odstranění pak slouží odlučovače ropných látek, příkladem takového zařízení může být odlučovač Certaro NS.
 Zelené střechy nemocnice v Rotterdamu |
Pomůže i zelená střecha
Vodu přírodě pomohou vrátit i všechny propustné plochy na pozemku stavby. Na co se dříve příliš nedbalo, je nutné dohnat nyní: povrchy, které nedokáží vsakovat dešťovou vodu, je žádoucí nahradit jinými materiály, například zasakovacími tvárnicemi, které umožňují vsakování vody i růst rostlin. Účelné je i použití tzv. vegetačních (zelených) střech. Pokud se místo standardní rovné střechy zrealizuje zelená střecha pokrytá vegetací, vrstvy střechy tak minimálně 40 % srážkové vody absorbují a umožní, aby se odpařila zpět do ovzduší. Zelená střecha je tak ekologickým, estetickým a vysoce funkčním řešením.Více informací najdete na webových stránkách Wavin.
