Čas elegantních mečíků

Až ten pokoj uklidím, postavím na stůl vázu s kyticí a budu se radovat z dobře vykonané práce a kochat se pohledem na květinovou nádheru.  Ale s jakou kyticí? Přemýšlím, které květiny teď na konci prázdnin, jež jsem využila k malování v bytě a generálnímu úklidu, kvetou. Samozřejmě kromě růží, ty nikdy nezklamou, ale sáhnu po nich, když nic (nebo skoro nic, co by naplnilo mou představu) jiného nebude. Ano, už vím, gladioly!

Nádherné a vysoce elegantní gladioly, které už ve starověku byly vnímány jako květiny vhodné ke slavnostním příležitostem. Kdo navštívil Pompeje, viděl gladioly na zachovalých nástěnných malbách zobrazujících dobové ceremonie. Krásné květy gladiol upoutaly pozornost nejednoho malíře i v dobách pozdějších. Vrcholící léto je jejich čas, pečlivě ošetřované rostliny bohatě kvetou.

Gladioly mají svůj původ v Africe, pravděpodobně v oblasti Kapska. Pojmenování získaly zřejmě na základě podobnosti svého listu, který není nic moc, s mečem (gladius) gladiátorů, zápasníků ve starořímském cirku. Česky jsou to tedy mečíky, které na zahradě pěstuje skoro každý zahrádkář. (Já je na zahradě nemám, jelikož jsem několikrát zapomněla zavčas na podzim vyrýt jejich hlízy, a to mě vždy velice mrzelo, protože přes zimu zmrzly.)



Mečík (Gladiolus) je mezi hlíznatými květinami zřejmě nejoblíbenější. Kvetoucí rostliny se uplatní na záhoně, uříznuty potom v bytě ve váze. Předchůdci dnešních zahradních kulturních odrůd se začali v Evropě objevovat ve druhé polovině 17. století. Dnešní pěstované odrůdy jsou v podstatě vysoce prošlechtěné hybridy.

Díky složitému křížení je nabídka ušlechtilých mečíků mnohostranná. Z množství kultivarů lze vybrat jak gladioly, které dorůstají do výšky 40–50 cm, tak takové, které jsou i sto a více centimetrů vysoké. Všechny bohatě kvetou v nepřeberných barvách a odstínech. Květy jsou jak v běžných barvách, tak i ve zcela neobvyklých. Mohou být dokonce i šedé nebo hnědé. Moderní sortiment mečíků je charakterizován zlepšením struktury a tvaru květů a celých soukvětí. Okvětní lístky jsou silnější a zvlněné nebo nepravidelně stočené, zúžené až orchidejovité.



Hlízy mečíků obvykle vysazujeme do samostatných záhonů, kde jejich květy nejvíce vyniknou, uplatní se však i jako doplněk trvalkových skupin. Vysazujeme je na prosluněné stanoviště chráněné před větrem do dostatečně vyhřáté půdy, která má minimálně 10 °C. To většinou bývá koncem dubna nebo začátkem května. Při sázení platí známá zásada, že mají být sázeny do hloubky, která odpovídá trojnásobku jejich průměru.

V době růstu až do vytvoření květů potřebují mečíky hodně vody, avšak po odkvětu je nezaléváme vůbec. Jen tak si zajistíme, že vyryté hlízy budou zdravé.



Nedoporučuje se ani hnojení. Kdo si myslí, že přihnojováním těmto rostlinám prospívá, je na omylu. Přihnojování pro ně není dobré, protože citlivé mečíky jsou náchylnější k chorobám. Avšak zapravit měsíc před výsadbou nebo už na podzim do půdy kombinované hnojivo je prospěšné.

Po odkvětu potřebují hlízy 4–6 týdnů na dozrání. Obvykle to bývá od konce září do konce října. Jakmile je vyryjeme, měli bychom hlízy očistit od zeminy a odstranit listy a kořeny. Po dostatečném pomalém usušení je přes zimu skladujeme při teplotě 3–5 °C. Rostliny se množí malými hlízami, které se vytvářejí u mateřské rostliny, tak zvaným brutem.
24.08.2016 | Jitka Skorkovská

BYDLENI.CZ Internetový magazín o bydlení a životním stylu. Byty a reality. Katalog firem, produktů a služeb.

REDAKCE BYDLENI.CZ: Kotlářská 5, 602 00 Brno; tel.: 532 154 444; info@bydleni.cz
Provozovatel serveru: ABSTRACT s.r.o.; Kotlářská 5, 602 00 Brno; info@abstract.cz; Tel.: 532 154 444