Gladioly mají svůj původ v Africe, pravděpodobně v oblasti Kapska. Pojmenování získaly zřejmě na základě podobnosti svého listu, který není nic moc, s mečem (gladius) gladiátorů, zápasníků ve starořímském cirku. Česky jsou to tedy mečíky, které na zahradě pěstuje skoro každý zahrádkář. (Já je na zahradě nemám, jelikož jsem několikrát zapomněla zavčas na podzim vyrýt jejich hlízy, a to mě vždy velice mrzelo, protože přes zimu zmrzly.)
Mečík (Gladiolus) je mezi hlíznatými květinami snad nejoblíbenější. Kvetoucí rostliny se uplatní na záhoně, uříznuty potom v bytě ve váze. Předchůdci dnešních zahradních kulturních odrůd se začali v Evropě objevovat ve druhé polovině 17. století. Dnešní pěstované odrůdy jsou v podstatě vysoce prošlechtěné hybridy.
Díky složitému křížení je nabídka ušlechtilých mečíků mnohostranná. Z množství kultivarů lze vybrat jak gladioly, které dorůstají do výšky 40–50 cm, tak takové, které jsou i sto a více centimetrů vysoké. Všechny bohatě kvetou v nepřeberných barvách a odstínech. Květy jsou jak v běžných barvách, tak i ve zcela neobvyklých. Mohou být dokonce i šedé nebo hnědé. Moderní sortiment mečíků je charakterizován zlepšením struktury a tvaru květů a celých soukvětí. Okvětní lístky jsou silnější a zvlněné nebo nepravidelně stočené, zúžené až orchidejovité.
Hlízy mečíků obvykle vysazujeme do samostatných záhonů, kde jejich květy nejvíce vyniknou, uplatní se však i jako doplněk trvalkových skupin. Vysazujeme je na prosluněné stanoviště chráněné před větrem do dostatečně vyhřáté půdy, která má minimálně 10 °C. To většinou bývá koncem dubna nebo začátkem května. Při sázení platí známá zásada, že mají být sázeny do hloubky, která odpovídá trojnásobku jejich průměru.
V době růstu až do vytvoření květů potřebují mečíky hodně vody, avšak po odkvětu je nezaléváme vůbec. Jen tak si zajistíme, že vyryté hlízy budou zdravé.
Nedoporučuje se ani hnojení. Kdo si myslí, že přihnojováním těmto rostlinám prospívá, je na omylu. Přihnojování pro ně není dobré, protože citlivé mečíky jsou náchylnější k chorobám. Avšak zapravit měsíc před výsadbou nebo už na podzim do půdy kombinované hnojivo je prospěšné.
Po odkvětu potřebují hlízy 4–6 týdnů na dozrání. Obvykle to bývá od konce září do konce října. Jakmile je vyryjeme, měli bychom hlízy očistit od zeminy a odstranit listy a kořeny. Po dostatečném pomalém usušení je přes zimu skladujeme při teplotě 3–5 °C. Rostliny se množí malými hlízami, které se vytvářejí u mateřské rostliny, tak zvaným brutem.