V tom okamžiku jsou ty tam pracovní i soukromé starosti a bolesti. Příchodem na zahradu vstupujeme do jiného světa a stahujeme se do bezpečného soukromí.
Ať už se jedná o zahradu nebo jen o zahrádku, práce je na ní po celý rok. Na silvestra jedna sezona končí a s Novým rokem další začíná. Vždyť i v prosinci, není-li příliš velká zima a půda zmrzlá, je možné sázet ještě cibuloviny. Od poloviny října do konce listopadu vysazujeme ovocné stromky a keře; podzimní měsíce jsou rovněž vhodné pro výsadbu růží a barevného živého plotu. Nemá-li působit jednotvárně, musíme do něj vybrat několik druhů rostlin kvetoucích v odlišném období.
Po celou dobu vegetačního klidu, jestli nemrzne, můžeme řezem ošetřovat vysazené dřeviny. Správný řez je jedním z velmi důležitých způsobů, jak udržíme jejich růst a kvetení. Ve znamení těchto a dalších jiných prací (například plánování výsadby v příštím roce, úklid v kůlně nebo v altánu) spojených se zahradou přejdeme z letošního roku do následujícího, aniž bychom si to dostatečně uvědomili. Jen divit se nestačíme; nová sezona je před námi.
Nechť jste již zahradník nebo „jen“ zahrádkář, víte, že práce na zahradě přináší člověku mnoho dobrého. Zpěv ptactva, modrou oblohu, čerstvý vzduch, klid, vnitřní pohodu, poznávání přírody i sklizeň a radost z vynaloženého úsilí. Pod otevřenou oblohou na zahradách se lidé stávají zcela svobodnými. A jediné zákony, kterým podléhají, jsou zákony přírody. Z hlediska celospolečenského je význam zahrádkaření nezanedbatelný. Vždyť každý vysazený strom, květina či založený trávník přispívá k ozdravění ovzduší a jsou dobré pro všechny, neboť se tak uvolňuje kyslík do atmosféry jako vedlejší produkt fotosyntézy.
Zahradničení je také podpora volně žijících živočichů. Již ze své podstaty nabízejí zahrady četná stanoviště, na nichž se jim může dařit. Přítomnost ptáků, včel, čmeláků, motýlů a dalšího hmyzu zahradu obohacuje a přirození opylovači a predátoři ji o to více navštěvují.
Díky množství stromů a keřů obývá zahrady nejrůznější ptactvo, jež tam nalézá vhodnou potravu. Atraktivní jsou pro ptáky i volně žijící živočichy také záhony s okrasnými rostlinami, které jsou pro ně zdrojem nektaru, pylu, semen a plodů. Proto by příznivé osázení zahrady mělo zahrnovat i takové rostliny, jako jsou slunečnice, třapatky, okrasné bodláky apod., jež na podzim a v zimě nabídnou ptákům plody nebo semena.
Ptáci, savci i hmyz ocení místa, na nichž se mohou skrývat a rozmnožovat. To nabízejí například živé ploty, popínavé rostliny, ale i budky, které na zahradě rozmístíme.
I když zima začne letos podle astronomického kalendáře až za řadu týdnů, je zapotřebí, abychom na ni svoji zahradu připravili. I když noci začínají být mrazivé, není vyloučené, že prožijeme ještě i pěkné dny. Ty se však krátí a zahradu musíme vyčistit a uklidit, aby i ona jako celá příroda mohla spát.
Ať už se jedná o zahradu nebo jen o zahrádku, práce je na ní po celý rok. Na silvestra jedna sezona končí a s Novým rokem další začíná. Vždyť i v prosinci, není-li příliš velká zima a půda zmrzlá, je možné sázet ještě cibuloviny. Od poloviny října do konce listopadu vysazujeme ovocné stromky a keře; podzimní měsíce jsou rovněž vhodné pro výsadbu růží a barevného živého plotu. Nemá-li působit jednotvárně, musíme do něj vybrat několik druhů rostlin kvetoucích v odlišném období.
Po celou dobu vegetačního klidu, jestli nemrzne, můžeme řezem ošetřovat vysazené dřeviny. Správný řez je jedním z velmi důležitých způsobů, jak udržíme jejich růst a kvetení. Ve znamení těchto a dalších jiných prací (například plánování výsadby v příštím roce, úklid v kůlně nebo v altánu) spojených se zahradou přejdeme z letošního roku do následujícího, aniž bychom si to dostatečně uvědomili. Jen divit se nestačíme; nová sezona je před námi.
Nechť jste již zahradník nebo „jen“ zahrádkář, víte, že práce na zahradě přináší člověku mnoho dobrého. Zpěv ptactva, modrou oblohu, čerstvý vzduch, klid, vnitřní pohodu, poznávání přírody i sklizeň a radost z vynaloženého úsilí. Pod otevřenou oblohou na zahradách se lidé stávají zcela svobodnými. A jediné zákony, kterým podléhají, jsou zákony přírody. Z hlediska celospolečenského je význam zahrádkaření nezanedbatelný. Vždyť každý vysazený strom, květina či založený trávník přispívá k ozdravění ovzduší a jsou dobré pro všechny, neboť se tak uvolňuje kyslík do atmosféry jako vedlejší produkt fotosyntézy.
Zahradničení je také podpora volně žijících živočichů. Již ze své podstaty nabízejí zahrady četná stanoviště, na nichž se jim může dařit. Přítomnost ptáků, včel, čmeláků, motýlů a dalšího hmyzu zahradu obohacuje a přirození opylovači a predátoři ji o to více navštěvují.Díky množství stromů a keřů obývá zahrady nejrůznější ptactvo, jež tam nalézá vhodnou potravu. Atraktivní jsou pro ptáky i volně žijící živočichy také záhony s okrasnými rostlinami, které jsou pro ně zdrojem nektaru, pylu, semen a plodů. Proto by příznivé osázení zahrady mělo zahrnovat i takové rostliny, jako jsou slunečnice, třapatky, okrasné bodláky apod., jež na podzim a v zimě nabídnou ptákům plody nebo semena.
Ptáci, savci i hmyz ocení místa, na nichž se mohou skrývat a rozmnožovat. To nabízejí například živé ploty, popínavé rostliny, ale i budky, které na zahradě rozmístíme.I když zima začne letos podle astronomického kalendáře až za řadu týdnů, je zapotřebí, abychom na ni svoji zahradu připravili. I když noci začínají být mrazivé, není vyloučené, že prožijeme ještě i pěkné dny. Ty se však krátí a zahradu musíme vyčistit a uklidit, aby i ona jako celá příroda mohla spát.
