magazín

Můj výlet k Plitvickým jezerům

Byla jsem zastáncem názoru, že kdyby Chorvatsko nemělo moře, tak je to sušina s několika zajímavými městy téměř bez přírody. Letos jsem zjistila, že opak je pravdou a střed této země - okolí Národního parku Plitvická jezera - je prostě nádherná podívaná, která místy dokonce připomíná naši Šumavu.

Na dlouhou cestu se vydáváme v brzkých ranních hodinách. Do cíle přijíždíme kolem oběda a přicházíme k hlavnímu vstupu - vchodu č. 1 do Národního parku Plitvická jezera. Rovnou míříme na informace, abychom se dozvěděli něco málo o délce trasy a vzali si informační letáček s mapkou. Na výběr je ze čtyř tras, z nichž každá je jinak náročná. Volíme trasu C, která trvá 4-6 hodin. Poté zaplatíme vstupné, které je v období sezóny 110 kun a hurá do míst, kde se natáčel slavný Vinnetou.

V zemi, kde se natáčel Vinnetou

Hned první scenérie, která se mi rozprostírá před očima, nabízí nádherný výhled na krajinu s tyrkysově modrou vodou, bohatou zelení a největším vodopádem v parku - Veliki Slap. Připadám si jako v pohádce a začínám vytahovat fotoaparát. S nadšením scházím po stezce dolů.

Od dolních jezer až k největšímu vodopádu

Přicházím k dolním jezerům - Novakoviča Brod, Kaluderovac a Gavanovač a Milanovac. Dolní jezera prý vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou. Protože se park nachází mezi vápencovými masivy a leží v proláklině, neustále mění svou tvářnost narůstáním travertinových hrází, erozí travertinových bloků a dalších vlivů. V čiré vodě plave tisíce rybek, na hladině kachny.

Po dřevěných cestičkách kolem jezera Novakovica brod, které je oddělené od předchozího jezera dvoumetrovými traventovými bariérami, putuji k největšímu vodopádu. Stojím pod 78metrovým vodopádem a dopadají na mě kapky vody. Příjemné osvěžení. Po chvíli kochání směřuji od vodopádu zpět kolem jezer, honím vážky, které zde poletují, a přeji si abych si aspoň jednu vyfotila, daří se a vydávám se dál. Jezero Kaluderovac, které se nachází 505 m.n.m. s hloubkou 13 metrů, není vůbec nejhlubším jezerem, ale pověst vypraví, že jeho název pochází od “Kaluderova”, tzv. mnicha, poustevníka, který kdysi žil u vody nebo na okraji kaňonu.

Národní Park Plitvická jezera se rozkládá na 29 482,15 hektarech mezi městy Karlovac a Zadar. Fenoménem parku jsou krasová, terasovitě rozložená jezera spojená průtoky. Plitvicka jezera byla prohlášena za národní park roku 1949, o třicet let později byla zahrnuta na seznam UNESCO.

Jezera s příběhem

U jezera Gavanovač se nachází odbočka, vedoucí kolem jeskyně nahoru po skalnatých schodech až na vrchol kaňonu. Jeskyně s prapodivným názvem Šupljara, u které se zastavuji, má hloubku 60 metrů. Udivuje mě, jak taková vzhledově „malá díra” může být tak hluboká a fascinuje mě to. Největší z dolních jezer je jezero Milanovac, hluboké 18 metrů, a i to má svou legendu, vlastně dvě, které prozrazují vznik názvu jezera. Svůj název dostalo po pastýři Mile, který se v něm utopil. Druhá z legend vypráví o mlynáři, který vlastnil mlýn u jezera. Kdo ví, která z historek je ta pravá.

Výlet pokračuje k nejhlubšímu jezeru národního parku o hloubce 47 metrů, jezeru Kozjak. Zdejší jezero bych nazvala jakýmsi prostředníkem mezi dolními a horními jezery. Můžeme zde najít prostory s občerstvením a možností zvolit, zda si jezero obejdeme nebo pojedeme po něm lodí. Po krátkém odpočinku, svačince, kávě a zastávce v obchodě se suvenýry výlet pokračuje. Některé plavba po nejhlubším jezeru odradí, já volím přejezd lodí k horní půlce naší výpravy. Plavba lodí trvá asi 15 minut.

Horní jezera - jako v pralese

V horní části parku se nachází jezera - Proščansko jezero, Ciganovač, Okrugljak, Veliko jezero, Malo jezero, Batinovac, Vir jezero, Galovac, Milino, Gradinske a Burgeti.

Zde je potřeba si pozorněji hlídat lávku pod nohama, snadno se lze zadívat na přírodu kolem a šlápnout vedle. Lávky nemají téměř nikde zábradlí, a tak člověk může lehko skončit ve vodě. Pohled na tamní zeleň, vodopády, čirou vodu je nezapomenutelný. Udivuje mě, že voda není ani trochu zkalená, když se v ní rozkládají popadané stromy a polom. V této části je několik vodopádů padajících v kaskádách do jezera. Vodopád Galovačsky buk u jezera Galovac je 16 metrů vysoký. Jižně od tohoto vodopádu se nachází půlkruh amfiteátru vodopádů, což mimo jiné studoval český profesor Ivo Pavelek. Jezero Galovac je třetím největším jezerem parku a jeho nejhlubší bodem je 24 metrová hloubka. Všude kolem se nachází stromy.

K Proščanskému jezeru se nedostáváme, protože jsme znaveni, a tak se vracíme cestou k přístavku, čekáme na loď, která nás přepraví na druhý břeh a vláčkem sjíždíme dolů. Poslední část cesty vede podél okraje kaňonu. Můžeme si tak nyní prohlédnout dolní jezera se shora.

Bohatá fauna i flóra
Jezera a jezírka jsou obklopena nádhernou a rozmanitou zelení. V parku rostou buky, jedle, smrky a tisy. Komponenty listnáčů převažují podél hladin jezer. Jezera provází mnoho druhů tráv, mechů a lopuchů. Právě bakterie žijící v mechu a trávě mají podíl na vzniku teras. Barva vody, která je od modré až po tyrkysově zelenou záleží na množství minerálů a organismů ve vodě. Ze zvířat se v parku vyskytují medvědi, lišky, srny a divoká prasata.

Výlet do Plitvických jezer vřele doporučuji, jen tak na tuto scenérii nezapomenu.

02.09.2013 | Lucie Matoušková

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Chvilka pro nevěstu Káva má být černá jako peklo >>

Související témata

Blog

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ