magazín

Inspirace Josefa Hoffmanna

Pohled do expozice. Foto: Moravská galerie

Novou stálou expozici v Muzeu Josefa Hoffmanna v Brtnici připravila Moravská galerie v Brně společně s MAK — Rakouským muzeem užitého / současného umění ve Vídni. Návštěvníkům expozice nabízí možnost seznámit se s tvorbou brtnického rodáka Josefa Hoffmanna prostřednictvím autentických děl (nábytku, skla, keramiky, šperků, kreseb a podobně) a proniknout do světa inspirací tohoto předního představitele vídeňské secese a moderny.

Josef Hoffmann: Židle č. 728 pro kabaret Fledermaus,1907

Secesní nábytek, ale také například grafiky Hoffmannových přátel, jedinečným způsobem dokreslují kouzelnou atmosféru architektova rodného domu, který byl zrekonstruován dle dobových fotografií pořízených samotným Hoffmannem. Expozici doplňují také architektonické návrhy a ukázky realizací. Některá z představených děl může veřejnost vidět vůbec poprvé.

Počátky modernistického hnutí označil přední evropský architekt Peter Behrens ve své zdravici k výročí šedesátých narozenin Josefa Hoffmanna za dobu hledání. Umělci usilovali o nalezení nové cesty umění, která by je osvobodila od opakování historických forem, kterému podle nich propadli jejich učitelé. Namísto učebnicově uzákoněných forem minulosti začali hledat inspiraci v živoucím světě.

Josef Hoffmann, Nápojový set, 1911. Ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Foto: Moravská galerie

Josef Hoffmann dokázal jedinečným způsobem pracovat s motivy kolem sebe a přetvářet je v nový styl. Fascinovala ho prostá jihoitalská architektura, kterou objevil při své studijní cestě na Capri; inspiroval se lidovým uměním — vlastnil sbírku lidových textilií, hraček a nábytku; obdivoval biedermeier, jejž považoval za poslední dobrý styl ve střední Evropě. Nesmírně si vážil práce britských tvůrců Johna Ruskina a Williama Morisse z hnutí Arts & Crafts usilujících o obrodu kvalit uměleckého řemesla, glasgowského architekta Charlese Rennie Mackintoshe, sledoval progresivní dění v Belgii a Holandsku.

Josef Hoffmann - Stolička z ateliéru Kolomana Mosera ve Vídni, 1898. Foto © MAK/Georg Mayer

Expozice představuje Hoffmannova díla vytvořená v duchu moderny a usiluje o popsání inspirací a vysvětlení cest, které vedly k jejich vzniku. Vedle návrhů a uměleckořemeslných výrobků z Wiener Werkstätte a dalších firem zapůjčených ze sbírek z Česka, Rakouska i Slovenska se v expozici objevuje několik autentických kusů dochovaných v rodném domě, které přispívají k dotvoření jeho jedinečné atmosféry. Podobně tomu bylo po přestavbě domu, kterou Hoffmann realizoval roku 1907. Pestrou výmalbu stěn a nový nábytek ve stylu Wiener Werkstätte tehdy doplnil nábytkem po rodičích, rodinnými portréty a posléze také malovanou skříní, do níž uložil sbírku lidových textilií.

Pohled do expozice. Foto: Moravská galerie

Vedle nejdůležitějších realizací je v expozici kladen důraz na stavby realizované na území České republiky, jako je dům pro hosty hutí Poldi v Kladně (1903) a venkovské sídlo rodiny Primavesi v Koutech nad Desnou (1913–1914).

Schopnost Josefa Hoffmanna absorbovat nejrůznější umělecké vlivy a transformovat je do nových forem, které dále určovaly směr vývoje umění, je fascinující. Zasloužil si obdiv svých současníků a ohromuje i dnes. Expozice se zabývá hledáním inspirací v jeho díle; je to jeden z klíčů, jak je možné nahlížet a pochopit Hoffmannovu tvorbu. Nabádají k němu i texty samotného Hoffmanna (Moje práce, přednáška 1911, Autobiografie, 1948–1950) a jeho vyjádření v rozhovorech, které s ním vedli jeho současníci (Max Eisler 1930). Rád vzpomínal na Brtnici jako místo, které ho zásadním způsobem ovlivnilo při formování pohledu na umění; rodný dům postupně proměnil na místo soustřeďující příklady jeho tvorby i příklady děl, která ho k ní vedla.

Josef Hoffmann
Josef Hoffmann (15. 12. 1870 Brtnice – 7. 5. 1956 Vídeň), významný architekt a designér, který svou prací zásadně ovlivnil vývoj obou oborů ve 20. století. Architekturu studoval na vídeňské Akademii výtvarných umění u architekta Karla von Hasenauera, jednoho z předních tvůrců vídeňské Ringstraße, a architekta Otto Wagnera, čelního představitele vídeňské moderny. V roce 1897 se podílel s Gustavem Klimtem a dalšími umělci na založení Sdružení výtvarných umělců Rakouska — Secession a stal se autorem prostorového řešení výstav v jeho proslulém pavilonu postaveném podle plánů Josefa Marii Olbricha.

24.06.2009 | Martina Straková

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Magnet jménem Litomyšl Dům v nebesích >>

Související témata

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ