magazín

Barvy a vůně pro potěšení

Fotografie k článku: BYDLENÍ.CZ

Pěstujeme letničky 5.

Letošní způsob jara byl přinejmenším vskutku poněkud podivný. Tak nějak lze parafrázovat slova Antonína Důry z humorné Vančurovy povídky. Přesnější vystižení skutečnosti však nabízí přívlastek nešťastný.

Zimy jsme si užili vrchovatě, proto jsme se oprávněně a pochopitelně těšili na jaro a slunce. Nejprve však přišly nekonečné deště a ničivé záplavy, které v postižených oblastech zlikvidovaly, co mohly - nejen pracně zbudované zahrady, zahrádky ale vůbec vše krásné, co si lidé ke své potěše vytvořili.

Průchod radosti z příchodu nejoblíbenějšího ročního období tak mohou dát alespoň ti, které přírodní živly ušetřily. A jak jinak než květinovou výzdobou, protože květiny k jaru a létu patří. Lahodí našim očím, zklidňují a laskají naši duši, ve městech rozjasňují jejich šeď a nabízejí pěknější pohled jak na ně, tak i na svět.

Jsou to především letničky a dvouletky, které jsou vhodné do nádob, mnohé z nich i do skupinové výsadby na záhon. V takové výsadbě mohou být letničky použity buď samostatně, nebo jako doplněk jiných rostlin. Rostou rychle a jsou relativně levné.

Milovnicí pravidelné zálivky je kejklířka.

Hrnková rostlina pěstovaná u nás jako letnička a česky pojmenovaná kejklířka získala rychle jak pozornost, tak i oblibu. Ostatně latinské pojmenování Mimulus leccos napovídá. Je to kytička, která již na pohled budí úsměv. Její květy, které mohou být jednobarevné i pestrobarevné, připomínají smějící se malý obličej. Domovem divoce rostoucí kejklířky jsou vlhké oblasti Asie, Jižní Ameriky či Austrálie. Pro pěstitele to znamená, že zeminu v nádobě musí udržovat stále vlhkou, jinak se květů nedočká. Kdo však bude ke květině pozorný, bude se z množství jejích květů dlouho těšit.

Obvykle vzpřímeně rostoucí kejklířka rozkvétá v červnu a kvete až do podzimu. Daří se jí v polostínu a v běžné květinové zemině, kterou během sezony asi dvakrát přihnojíme. Teploty pod 15 °C rostlině nesvědčí, proto ji umísťujeme ven obvykle až v červnu. Kejklířku můžeme množit jak vegetativně, tj. řízky, tak generativně semeny.

Million Bells neznamená milion květů, ale tisíc ano.

Pro bohatě kvetoucí letničku botaniky nazvanou Calibrachoa nebo také Million Bells máme střízlivější české pojmenování tisíckvět. Asi proto, že milion květů rostlina nevytvoří, ale tisícovka by jich v optimálních podmínkách mohla být. Tato stále ještě málo známá květina, která je pro svůj převislý vzrůst přímo předurčená do truhlíků a závěsných nádob, rozkvétá po celé léto množstvím drobných jednoduchých i plných květů v barevné škále od bílé přes lososovou, žlutou, růžovou, fialovou, červenou a tmavě modrou. Odkvetlé květy nemusíme odstraňovat, opadají samy, rostlina má samočisticí schopnost.

Tisíckvětu, který může někomu připomínat drobné petúnie, dopřejeme stanoviště na slunci nebo v polostínu a dostatečnou pravidelnou zálivku, do níž přidáme každý druhý týden hnojivo. Pozor však musíme dát na přemokření, které rostlině škodí. Mnoho odrůd této rostliny je značně odolných jak vůči větru, tak i vůči dešti.

Dekorativní listy afrických kopřiv můžeme využít pro kombinaci s květy netýkavek.

Pojmenování netýkavka, sultánka nebo také balzamína (Impatiens balsamina, nejznámější je Impatiens walleriana) patří letničce, která se k nám dostala z východní Indie. Má masité vodnaté lodyhy a podle kultivaru kvete jednoduchými, poloplnými či plnými květy v barvě bílé, růžové, červené nebo fialové, některé kultivary mají i květy dvoubarevné. Ve výživné zemině je její pěstování snadné. Balzamína vyžaduje dostatečnou zálivku a jedenkrát za týden přihnojení. Nesnáší sucho a chlad, na které ihned citlivě reaguje. Je-li však pěstována v příznivých podmínkách, překvapí nás nesmírnou záplavou květů. Namnožit si ji můžeme vrcholovými řízky, které získáme poté, co po seřezání rostliny jsme ji nechali obrazit, a nové, asi třícentimetrové výhony jsme použili jako řízky a nechali je zakořenit buď přímo v substrátu, nebo ve vodě.

Velice pěkná je lichořeřišnice.

Velké žluté, oranžové, někdy až červené květy lichořeřišnice září na rostlině od poloviny léta do prvních mrazíků. Tropaeolum (lichořeřišnice) jimi zdobí balkonové truhlíky, ploty, omšelé zdi, nebo i záhony na zahradě. Je to rostlina poléhavá, pnoucí i plazivá. Má pěkně tvarované listy, květy velké od čtyř do osmi centimetrů a její výhony dosáhnou i do vzdálenosti tří metrů. Existují však i drobnější odrůdy. Například trpasličí lichořeřišnice vyrůstá jen do výšky 30 cm.

Do Evropy se lichořeřišnice dostala z amerického kontinentu, z And. Mnohé druhy rodu Tropaeolum tam žijí jako trvalky, některé i jako užitkové rostliny. Víceleté lichořeřišnice vytvářejí jedlé kořenové hlízy.

Semena této rostliny vyséváme na záhon po posledních nočních mrazících. Lichořeřišnice miluje slunce, může však dobře růst i v polostínu. I když roste dobře v každé půdě, přece jen zahradní půda s vysokým obsahem živin je jí nejmilejší. Zejména v suchém létě potřebuje dostatečnou a pravidelnou zálivku, přihnojení však jen minimální.

V domácí lékárně i v kuchyni

Mnohdy pěstitel lichořeřišnice ani neví, že je to rostlina léčivá s působností proti mnoha kmenům bakterií, které jsou častými původci zánětů močových cest. Bylináři a lidoví léčitelé ji doporučují jako silné přírodní antibiotikum i při zánětech dýchacích cest. Z usušených listů rostliny se připravuje čaj i nálev:

1 vrchovatou lžíci sušených listů přelijeme šálkem horké vody, necháme asi 10 min. odstát, poté je přecedíme a při potížích 3x denně užíváme.

Uplatnění našla lichořeřišnice i v kuchyni. Její omyté a pokrájené čerstvé listy, které chutí připomínají řeřichu, jsou vhodné na chléb s máslem, do salátů nebo do vaječné či sýrové pomazánky. Podobně lze konzumovat i čerstvá semena, která však sama o sobě jsou pálivá.

Oblíbenými letničkami jsou i begónie nebo karafiáty. O těch si můžete přečíst zde:
Pěstujeme letničky 4.

21.06.2013 | Jitka Skorkovská

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

<< Ratanový nábytek vám vydrží Střešní zahrady, které minimálně zatíží konstrukci >>

Související témata

BYDLENÍ.CZ doporučuje

Stavona, spol. s r.o.

Stavona, společnost s ručením omezeným, vznikla roku 1991. Od počátku působí v oboru výroby oken, dveří, výloh, zimních zahrad, posuvných stěn a rolet, včetně příslušenství (parapety, sítě proti hmyzu, žaluzie apod.).
Mountfield a.s.

Společnost Mountfield je největší specializovaný prodejce zahradní techniky, zahradního nábytku a bazénů v České republice a na Slovensku. Na trhu působí již více jak 30 let. V současnosti provozuje 76 prodejních center, z toho 58 v Čechách a 18 na Slovensku. Mountfield je také největším výrobcem bazénů a bazénového příslušenství a své výrobky úspěšně exportuje do 46 zemí světa. Provozuje i svůj e-shop.

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Pěstujeme letničky 5.

HORNBACH

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ