Architekt Jiří Kroha a 20. století

Mezi devíti mladými architekty, kteří se v roce 1928 podíleli na vytvoření výstavní kolonie Nový dům v brněnských Žabovřeskách, byl také tehdy pětatřicetiletý Jiří Kroha. Bylo to v době, kdy se do Brna definitivně přestěhoval a stal se zde řádným profesorem tehdejší Vysoké školy technické.

Kroha byl mimořádná talentovaná a všestranná osobnost plná nevyčerpatelné výbušné energie. Vystudoval architekturu, ale během své tvůrčí dráhy se věnoval také malbě, sochařství, designu a scénografii. Několika významnými realizovanými architektonickými projekty obohatil v polovině 20. let minulého století tvář Mladé Boleslavi a okolí.

Kolonie Nový dům byla součástí Výstavy soudobé kultury v Brně, na jejíž koncepci se Kroha rovněž podílel. Vila s terasou a zimní zahradou, kterou pro kolonii navrhl, jsou spolu s dalšími třemi vilovými stavbami součástí odkazu, který v tomto městě zanechal. Patří k nim i jeho rodinný dům na Sedlákově ulici z roku 1930, jehož pozdější úpravy sám navrhl, na rozdíl od přestavby, která, žel, poněkud znehodnotila vilu ve zmíněné kolonii.

V Brně Jiří Kroha působil po významnou část svého života a po jeho smrti v roce 1974 zakoupilo část jeho pozůstalosti Muzeum města Brna. Později muzeum získalo její další podstatnou část, takže dnes vlastní rozsáhlý komplex děl, návrhů a dokumentů, který zachycuje architektonické, malířské i scénografické dílo. Doplněn o další cenné materiály zejména ze soukromého archivu rodiny se pro tým devíti odborníků z několika zemí (ČR, Rakousko, Švýcarsko a USA) stal možností představit tohoto umělce veřejnosti v projektu nazvaném Jiří Kroha (1893-1974) - architekt, malíř, designér teoretik v proměnách 20. století. Součástí projektu je výstava, kterou Muzeum města Brna nedávno zpřístupnilo v západním křídle hradu Špilberk.

Také díky svému povahovému založení procházel tento umělec mnoha talentů během svého života složitým názorovým vývojem. Od fukcionalismu, k němuž se přiblížil právě na konci 20. let, se vždy odlišoval důrazem na plasticitu, barevností i množstvím detailů, které měly svůj původ v kubistické éře jeho tvorby. Po své návštěvě tehdejšího SSSR v roce 1930 se stal vášnivým propagátorem socialismu, socialistického realismu a moderní sovětské bytové výstavby, o níž věřil, že se v ní realizují představy levicových umělců o budoucnosti. V roce 1934 byl za veřejnou propagaci sovětského státu suspendován z místa profesora a odsouzen k několika měsícům vězení. Koncem 30. let se ale přidal na stranu kritiků stalinského režimu, jako svobodymyslný duch vycítil, nakolik omezoval svobodu uměleckého projevu.

Významná je i Krohova činnost vědecká a teoretická. Stejně jako jeho přítel Karel Teige také on se zabýval sociologií architektury. K výsledkům tohoto zájmu patří i Sociologický fragment bydlení - rozsáhlý soubor koláží, které přinášely srovnávací obraz bydlení různých sociálních skupin před válkou. Tento fragment zůstává přes jistou prvoplánovost jedinečným svědectvím doby a jako žádaný exponát putuje dodnes po světových výstavách.

Na brněnskou fakultu se Jiří Kroha vrátil v roce 1937, znova byl ale propuštěn už dva roky nato. V září 1939 ho jako jednoho z dvou set představitelů české kultury zatklo gestapo. Jako rukojmí byl transportován do koncentračních táborů Dachau a Buchenwald (spolu s Emilem Fillou, Ferdinandem Peroutkou, Josefem Čapkem a dalšími). Byl ve velmi špatném zdravotním stavu, na nátlak Červeného kříže se proto v roce 1940 mohl vrátit domů. Po roce 1948 se aktivně zapojil do budování socialistické architektury. Také díky své předválečné levicové minulosti se stal prominentní osobností režimu, věnoval se urbanismu a znovu prošel několika názorovými stadii - propagoval socialistický realismus a historismus a v tomto stylu projektoval např. socialistické městečko Nová Dubnica, dostavbu sídliště Stalingrad - Bělský Les v Ostravě aj. V 60. letech se naopak znova přihlásil k meziválečné avantgardě a navázal kontakty s neosurrealisty, bojoval proti panelovému pojetí výstavby. Celý tento složitý vývoj se výstava na Špilberku pokouší v chronologické prezentaci zachytit. Spolu s publikací nazvanou rovněž Jiří Kroha - architekt, malíř, designér, teoretik v proměnách umění 20. století, kterou Muzeum města Brna právě vydává ve spolupráci s vydavatelstvím Era, je zdrojem nových poznatků a pohledů nejen na dílo Jiřího Krohy, ale také přínosem k dějinám architektury a výtvarného umění 20. století v Československu.

25.06.2007 | Svatava Morávková

Poslat e-mailem | Verze pro tisk

Vydavatelství ERA

České Vydavatelství ERA vzniklo v roce 2000 s cílem přinášet čtenářům užitečné a kvalitní publikace z oblasti architektury, stavitelství a psychologie pro odborníky i širší čtenářskou obec. Cílem je mapovat nové trendy a dosud nezpracovaná témata.

<< Industriální stopy - performance, hudba i prestižní konference Londýnská premiéra designů Whirlpool >>

Související témata

© 1999 - 2019 ABSTRACT, s.r.o. a dodavatelé obsahu. ISSN 1214 - 5548
Internetový portál BYDLENÍ.CZ je zdrojem registrovaným pod mezinárodním standardním seriálovým číslem ISSN 1214 - 5548 dodržuje právní předpisy o ochraně osobních údajů. Publikování nebo šíření obsahu serveru nebo jakékoliv části zveřejněného materiálu jakoukoliv formou je bez předchozího písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

Vydavatelství ERA

Vydavatelství ERA

Menu

Stavebnictví

Interiér

Financování bydlení

Nové bydlení

Hobby a zahrada

Architektura, design, styl

Cykly a seriály

Bydlínkova kuchařka

Blog

Soutěže

Tržiště zpráv

ABSTRACT.CZ